Alexander Tomský: Západní svět propadá ideologii společenské spravedlnosti

Tomský je celoživotním konzervativcem. Dnes je to prý přitom stejně těžké, jako to bylo za jeho mládí. „Vyrůstal jsem v komunistickém režimu, v době teroru. Odpor vůči revolucím a moderní době mají konzervativci zakódovaný. Zdálo by se, že po vítězství liberalismu po roce 1989 se to všechno změnilo. Ale ono se to nezměnilo. V něčem je to dokonce možná i horší,“ vysvětluje Tomský.

Konzervatismus neměl v Česku nikdy silné postavení. To je dáno podle Tomského historicky. Československá republika, která vznikla rozpadem Rakouska-Uherska, byla svým způsobem revoluční, říká Tomský. „Byla naprosto něčím jiným než ta monarchie. Československá republika byla skutečně, podobně jako Francie, v podstatě sociálně-demokratická. Nikdy nebyla konzervativně-pravicová, neměla dost české šlechty,“ říká Tomský.

Zdůraznil, že konzervatismus není nostalgií po něčem starém, ale snahou o udržení všeho, co mělo smysl. Je to také odpor vůči revolucím. „Je to víra, že se má svět reformovat, nikoli bourat,“ vysvětluje Tomský, který byl hostem moderátora Ondřeje Kopy v dopoledním vysílání Rádia Z. Letos vyšla Tomského kniha s názvem Věčná vzpoura v srdci konzervativce . Název podle autora odkazuje na vzpouru proti revolučnímu světu, který se neustále prosazuje už od dob francouzské revoluce.

Poslechněte si rozhovor moderátora Ondřeje Kopy se spisovatelem Alexandrem Tomským.