Petra Květová Pšeničná

Společnost

Sport je pro nás v životech důležitý, i když jsme na vozíku, říká předsedkyně Sportovního klubu vozíčkářů Michaela Krunclová

Dobro skladem

Dobro skladem! Podcast, ve kterém moderátorky a zakladatelky neziskové organizace Fandi mámám Petra Květová Pšeničná a Žaneta Slámová probírají do hloubky témata kolem nezisku, o kterých se často nemluví. V rozhovorech s konkrétní člověkem, kterému neziskovka pomáhá, a se zástupcem/zástupkyní z pomáhající organizace nahlíží pod pokličku známých i méně známých dobročinných projektů. Odlehčenou formou a na konkrétních lidských příbězích představují, jak fungují neziskové organizace a kolik práce i peněz stojí pomoc pro jednoho člověka. Moderátorky jsou zakladatelkami organizace Fandi mámám, která už od roku 2016 pomáhá samoživitelkám (www.fandimamam.cz). Mají tak zkušenosti z neziskového sektoru, a díky tomu se dokáží zeptat i na věci, které by člověka zvenčí možná nenapadly. <a href='https://ceskepodcasty.cz/podcast/dobro-skladem' target='_blank'>Nezapomeňte nás ohodnotit na Českých podcastech!</a>

dobro skladem

Od devadesátých let funguje Sportovní klub vozíčkářů Praha. V současnosti zastřešuje celkem 7 sportovních oddílů: florbal, lyžování, orientační závod, outdoor, potápění, stolní tenis a tancování. Jejich pomoc se týká více než stovky aktivních sportovců a sportovkyň na vozíku. Co pro život vozíčkáře znamená možnost věnovat se sportu? A jak nákladné je zajištění sportovních aktivit pro lidi s tělesným postižením? O tom si Petra Květová Pšeničná povídala s předsedkyní Sportovního klubu vozíčkářů Praha Michaelou Krunclovou, Martinem Lukášem, který je paraplegik a také nadějný hráč ping pongu a s Reném Kujanem, ultramaratoncem, který handicapované sportovce podporuje už přes deset let. Ten na podporu handicaovaných například oběhl Island. V rozhoru říká, že pokud chce někoho k něčemu přesvědčit, musí jít sám příkladem: „Za mě osobně je důležitý ten vlastní příklad. Nemůžu chtít po lidech, aby někam posílali peníze, když tomu sám nevěřím. Druhým pilířem je štěstí. Tomu štěstí se musí naproti. A nejlíp naproti se mu chodí, když máte něco šíleného v hlavě a snažíte se to uskutečnit.“ Martina Lukáše upoutala na vozíček nehoda na motorce. V rozhovoru tak popisuje, jak se musel s novou realitou sžít: „Pro mě to bylo pozvolný. Po úrazu jsem nevěděl, jak na tom budu a co to všechno obnáší být na vozíku. Postupem času jsem našel různé aktivity, mám novou rodinu, ale ten začátek byl takový, že jsem nevěděl, co se mnou bude.“ Sportovní klub vozíčkářů vznikl v roce 1991. Tehdy ho založili stolní tenisti na vozíku. Postupně se přidávali další oddíly. Michaela Krunclová v rozhovoru říká, že vítán i jsou u nich i dobrovolníci: „Vítáme každého nadšence s otevřenou náručí. A vůbec nepotřebujeme žádné speciální zkušenosti. Jen trochu empatie, nadšení a chuť sportovat. Všechno se naučí během chvilky.“

Aplikace Youradio Talk

Sport je pro nás v životech důležitý, i když jsme na vozíku, říká předsedkyně Sportovního klubu vozíčkářů Michaela Krunclová

Poslechněte si podcast