Petra Květová Pšeničná

Společnost

S Nadačním fondem Simony Kijonkové o tom, že Češi jsou v dárcovství na špici, i když se jim nedaří

Dobro skladem

Dobro skladem!  Podcast, ve kterém moderátorky a zakladatelky neziskové organizace Fandi mámám Petra Květová Pšeničná a Žaneta Slámová probírají do hloubky témata kolem nezisku, o kterých se často nemluví.
V rozhovorech s konkrétní člověkem, kterému neziskovka pomáhá, a se zástupcem/zástupkyní z pomáhající organizace nahlíží pod pokličku známých i méně známých dobročinných projektů. Odlehčenou formou a na konkrétních lidských příbězích představují, jak fungují neziskové organizace a kolik práce i peněz stojí pomoc pro jednoho člověka.
Moderátorky jsou zakladatelkami organizace Fandi mámám, která už od roku 2016 pomáhá samoživitelkám (www.fandimamam.cz). Mají tak zkušenosti z neziskového sektoru, a díky tomu se dokáží zeptat i na věci, které by člověka zvenčí možná nenapadly.

nadace

Rozvíjíme kvalitu života dětí a rodičů samoživitelů a podporujeme technologie usnadňující život lidem v nouzi - to o sobě říká Nadační fond Simony Kijonkové. Fond funguje od roku 2022, právě v roce 2022 věnoval na podporu charitativních aktivit téměř 4,5 milionu korun. Během prvního roku své existence podpořil více než 60 projektů zaměřených na pomoc lidí, především dětí v nouzi. Jak náročné bylo v dnešní době postavit novou neziskovou organizaci? A podle čeho si fond stanovil, koho a jak bude podporovat? A jak by měla vypadat efektivní pomoc pro lidi v nouzi? O tom si v novém dílu Dobro skladem povídala moderátorka Petra Květová Pšeničná s Barborou Bachmeierovou, ředitelkou Nadačního fondu Simony Kijonkové a Dagmar Sýkorovou, ředitelka Nadace prof. Vejdovského, která pomáhá překonávat každodenní překážky lidem s těžkým zrakovým postižením. Nejčastější žádosti od ostatních nadací se podle Bachmeierové týkají peněz na mzdy a provoz: „Nejčastěji potřebují organizace peníze na mzdy a provozní náklady. Naopak zcela nejméně jsou to žádosti o materiály náklady. Ten důvod je jednoduchý. Ne všechny pracovníky může organizace zaplatit ze státních dotací. Druhý důvod je, že jsou to většinou profese, které jsou podfinancované, takže v žádosti jde o navýšení tak, aby zaměstnanec mohl dosáhnout na mzdu, odpovídající době a inflaci tak, aby to nemuselo být jen poslání, ale byl se z toho schopný i uživit.“ Obě dámy se shodují, že Češi jsou velmi ochotní dárci. Svou zkušenost popisuje Dagmar Sýkorová: „Za třicet let se změnil způsob dárcovství, posílání dopisů už nefunguje, ale máme třeba dárcovské sms, které jsou nejlepší nástroj na posílání darů. Hodně se to posouvá s technologiemi. Češi jsou velmi dární a srdeční a projevilo se to při tornádu, covidu nebo se začátkem války na Ukrajině. Češi jako dárci okamžitě reagují na situaci, postupně ale zájem o podporu klesá.“

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

S Nadačním fondem Simony Kijonkové o tom, že Češi jsou v dárcovství na špici, i když se jim nedaří

Poslechněte si podcast