Spolek Zpátky do Života: Na to, co přichází po smrti partnera, se nedá připravit, společnost vnímá vdovu a vdovce jinak

S jakými předsudky se potýkají vdovy a vdovci? Jaké praktické věci je dobré mít v každé rodině vyřešené? A proč lidé nechtějí mluvit, nebo slyšet o smrti?

V Česku bylo v roce 2021 evidováno přes čtyřicet tisíc maminek a tatínků, z toho více jak dvě třetiny jsou ženy.

Petra Glosr Cvrkalová se v roce 2016 rozhodla založit spolek Zpátky do života a Nadační fond Vrba, aby mohla pomáhat ovdovělým rodinám s dětmi. Přivedla ji k tomu vlastní zkušenost. Jako 31ti letá maminka dvou dětí přišla o manžela.

Hostkami moderátorky Žanety Slámové v novém dílu Dobro skladem jsou Petra Glosr Cvrkalová, zakladatelka a ředitelka spolku Zpátky do života a Nadačního fondu Vrba a také paní Kateřina, mladá vdova, která je klientkou organizace.

Po smrti partnera nebo partnerky musí pozůstalí řešit řadu věcí. Často ani netuší, co všechno musí převést na sebe a začít řešit. Dalším problémem podle Cvrkalové je, že se k některým věcem nedostanou. '

Dáváme veřejnosti k dispozici manuál nebo formulář, kde si mohou vypsat důležitá data, údaje, piny, přístupová hesla. Ono totiž potom často stačí aspoň vědět,  na které účty odcházejí platby. Občas ani manželce po smrti manžela nedovolí v bance nahlédnout do výpisu z účtu.“

Kromě praktických věcí, které se týkají bydlení nebo účtů, velkým tématem jsou také mezilidské vztahy. Paní Kateřina v rozhovoru popisuje, jak situaci od svého okolí vnímala: „Lidé neví, jak s vámi mají najednou mluvit. Jestli navázat tam, kde jste skončili před smrtí manžela nebo to rozmáznout a říct.”