S Organizací „Autismus jako dar“ o tom, jak jiné jsou děti s autismem.

„Na autismus jsme se rozhodli dívat jako na dar“ píší na stránkách organizace Autismus jako dar, její zakladatelé a rodiče 13ti letého Angela, Barbora a Ernesto Chuecos. Angelo má od pěti let diagnostikovaný autismus a Barbora s Ernestem předávají už několik let své vlastní zkušenosti ostatním rodičům autistických dětí, aby je podpořili a společným sdílením rozvíjeli jak jejich děti, tak i jejich rodinné vztahy.

„Celá ta naše organizace vznikla dosti spontánně. My jsme neměli cíl něco takového založit, ale vznikalo to po cestě, jak začal Angel chodit do školky, tak se nás začali ptát rodiče, nebo pedagogové a postupně jsme dělali měsíční setkání,“ popisuje začátky vzniku organizace Autismus jako dar její zakladatelka Barbora Chuecos.

V rámci setkávání spolku rodiče společně se sdílí své zkušenosti, ale i témata, která je trápí. Jedním z nich je i to, jak se popasovat se negativními reakcemi okolí na někdy právě jiné chování autistických dětí. „Co vás mrzí je, když vás začne někdo vychovávat a začne vám říkat, jak ten spratek má dostat na zadek, protože je nevychovaný a vy jste selhali jako rodiče,“ svěřuje se Petra, která sama vychovává 11ti letého syna s autismem, s konkrétní nepříjemnou reakcí okolí.

Co obnáší život s autismem pro děti a jejich rodiče? V čem spočívá pomoc organizace Autismus jako dar? A je vůbec možné zároveň pečovat o dítě s autismem a přitom dokázat živit rodinu?

Nejen to se dozvíte v rozhovoru s Barborou Chuecos, zakladatelkou organizace Autismus jako dar a Petrou Horákovou, maminkou 11ti letého Matyáše, které organizace Autismus jako dar pomáhá. Poslechněte si další díl podcastu Dobro skladem.