Šándor 02: Armáda má učit chlapy zabíjet, ne je učit stlát postel. Vojnu dneska plošně obnovit nejde

Celý díl najdete na

HeroHero 👉 https://herohero.co/zlate

Opinio 👉 https://zlate.opinio.cz/

Podcast poslouchejte na

YRT 👉 https://talk.youradio.cz/porady/discoland

Spotify 👉 https://open.spotify.com/show/6YVo7KpxXfdv6CyCXxkTRO?si=433b1c106c9f4321

Apple 👉 https://podcasts.apple.com/cz/podcast/zlat%C3%A9-90ky/id1719115273

Sledujte nás na

Facebooku 👉 https://www.facebook.com/DiscolandSylvie

Instagramu 90tek 👉 https://www.instagram.com/zlate90ky/

Instagramu Youradia 👉 https://www.instagram.com/youradio_talk/

Instagramu Uwy 👉 https://www.instagram.com/djuwaofficial/

Tiktoku Uwy 👉 https://www.tiktok.com/@djuwaofficial?lang=en

#devadesátky

1. „Já prostě nevěřím tomu, že pád komunismu byl řízený. Ten systém byl neudržitelný, ekonomicky stál na hliněných nohou a lidi ho nechtěli.“

2. „Tohleto nikdo od roku 1953 neřídil. V lidech byl odpor vůči systému vládnutí, osobním svobodám, podnikání i cestování – to prostě muselo jednou skončit.“

3. „Když dáte lidem svobodu a nejde ruku v ruce s odpovědností, tak z toho může být chaos. To byly ty vaše ‚zlatý devadesátky‘.“

4. „Rozbít STB šlo snadno, ale novou službu nepostavíte za rok nebo za tři. Problém je, že ti noví často neví, že neví. A vedle mladýho vola má vorat starej voráč.“

5. „Armáda má učit chlapy zabíjet, ne je učit stlát postel. To by je měla naučit rodina. Pořádek a výchovu nemůžete outsourcovat na kasárna.“

6. „Václav Klaus tehdy říkal: Stačí nám jedna zpravodajská služba. Až mu postupně vysvětlili, že musíme mít tři: jednu doma, jednu venku a vojáci si to nějak zařídí.“

7. „Po revoluci sem přišla organizovaná mafie z Ruska a odjinud. Na to naše policie vůbec nebyla připravená – ani zákony, ani strukturou, ani zkušenostmi.“

8. „Rozpad Sovětského svazu nebyl strašidelný jen politikou. Bála se celá Evropa, kam se ztratí zbraně hromadného ničení, výzkum chemických a biologických látek jako Novičok.“

9. „Vojnu dneska plošně obnovit nejde. Když profesionálové nemají vlastní bágl, co byste dali těm odvedencům? Ale nějaký rozumný systém bychom mít měli.“

10. „Armádu jsme zredukovali na torzíčko. Už při zavádění profesionalizace jsme věděli, že nám chybí celá jedna brigáda. A dnes nakupujeme techniku ze všech koutů světa, chudáci logisté.“

Moderátor a generál ve výslužbě Andor Šándor diskutují o letech 1989–1999. Šándor odmítá teorie o „řízeném“ pádu komunismu – podle něj šlo o dlouhodobě neudržitelný systém, proti kterému se už od 50. let (1953 Německo, 1956 Maďarsko, 1968 Pražské jaro, 1980–81 Solidarita v Polsku a stanné právo Jaruzelského) kumuloval odpor. Klíčovou roli přisuzuje Gorbačovově perestrojce a glasnosti, které uvolnily poměry, a faktu, že SSSR pochopil, že režim nemůže nadále držet zbraněmi.

Západní tajné služby (CIA, MI6, Němci, Francouzi) podle něj situaci pečlivě sledovaly, ale převrat u nás neorganizovaly; naopak domácí elity pochopily, že násilná obrana režimu by znamenala krveprolití. Po listopadu 1989 byla StB rozpuštěna: z první správy (zahraničí) vznikl Úřad pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědka pod Ministerstvem vnitra), ze zbytku dnešní BIS (podřízená vládě), zatímco vojenské zpravodajství zůstalo pod Ministerstvem obrany. Šándor popisuje, že mnoho bývalých estébáků přešlo do soukromé bezpečnostní sféry či byznysu a významně se „rozpustili“ v devadesátkovém chaosu, kdy svoboda často nebyla doprovázena odpovědností.

Vysvětluje, že koncepci tří služeb politicky „odklikal“ tehdejší premiér Václav Klaus – původně chtěl jednu službu, po oponování odborníků svolil ke dvěma, nakonec ke třem (civilní kontrarozvědka, civilní rozvědka, vojenské zpravodajství). Vztahy mezi BIS, ÚZSI a vojenským zpravodajstvím popisuje jako funkční, s rivalitou spíše o rozpočet než o práci; osobně zmiňuje dobrou spolupráci s ředitelem BIS Jiřím Růžkem.

Šándor se kriticky vrací k transformaci armády: po odchodu sovětských vojsk (která při odsunu doslova „odvezla všechno, co šlo odšroubovat“) prošla armáda chaotickými reorganizacemi, neustálým rušením a zakládáním struktur a podinvestovanými akvizicemi. Rozpad Jugoslávie (od 1991) a pokus o puč v SSSR v létě 1991 vnímal jako hlavní bezpečnostní otřesy počátku 90. let – Jugoslávii jako krvavou občanskou válku bez přímé vojenské hrozby pro ČSFR, Sovětský svaz jako riziko neřízeného rozpadu a úniku zbraní hromadného ničení.

See omnystudio.com/listener for privacy information.