Zdeňka Šíp Staňková

Děti a rodina

Rodičovství

Trauma ze všech stran #6 - O interkulturní psychologii s Míšou Škrábovou

Děti jsou taky lidi

Jsem Zdeňka Šíp Staňková, miluju svobodu, Pipi Dlouhou punčochu, cestování a zmrzlinu. Jsem mámou 3 dětí a zakladatelkou Děti jsou taky lidi. Ráda si povídám o svobodném vzdělávání, respektujícím rodičovství, důvěře v děti i v sebe. Jsem autorkou knihy Děti jsou taky lidi a spoluautorkou dokumentárního filmu Svobodné děti o rodinách na cestě za sebeřízeným vzděláváním (volně na YouTube). Propaguji informovanost v oblasti práv dětí a rodičů ve vzdělávání (FB skupina Řešení problémů ve škole stížnosti na učitele a školy) a deset let jsem se podílela na rozvoji iniciativy Svoboda učení.

Míša je interkulturní psycholožka a maminka dvou dětí. Se svou rodinou žije ve Francii, ale často pobývala také v Japonsku. Jelikož sama dobře ví, jak náročné může být žít v cizí zemi a mít manžela jiné národnosti, založila s kolegyní psycholožkou podpůrnou FB skupinu „Češi v zahraničí, sám sebou i v cizině” (https://www.facebook.com/groups/380021576563649).

Z rozhovoru:
„Já si myslím, že vývojové trauma bude mít hodně podobné následky ve všech kulturách, ale ty kultury mají určitá specifika, která mohou to trauma v nějakém smyslu ovlivnit. Každá společnost má jiné množství regulací a toho, jak moc jsou nebo nejsou emoce potlačovány. To potom ovlivní, jak se trauma projeví a nebo jak moc velké napětí v sobě ti lidé mají."

(ve Francii)
„Já si třeba pamatuji, že když jsem přišla jako novopečená maminka s dvouměsíčním miminkem poprvé k pediatrovi, a řekla že dcera spí se mnou v posteli, tak on řekl "Vy ji chcete zabít? To jsem nikdy neviděl, takhle nezodpovědný přístup. Máte velké štěstí, že jste jí ještě neublížila, musíte s tím okamžitě přestat."

(ve Francii)
„Pro děti od tří let je v mateřské škole povinný celý den, až do pěti."

„Myslím, že hodně záleží, jaký má dítě základ pocitu bezpečí a jaký má vztah s rodiči. Taky hodně záleží na tom, o čem je přesvědčený ten rodič, protože když je opravdu ze srdce přesvědčený, že to je to nejlepší, co tomu dítěti může dát (že ho dá do školy, aby měl to dobré vzdělání), tak to dítě tím jde přirozeně a vlastně to nezpochybňuje. Určitě tam jsou situace, které jsou potenciálně traumatické, ale jestli ten rodič má otevřený emoční přístup, tak je můžou nějakým způsobem tomu dítěti ošetřit nebo ho doprovázet. A to si myslím, že je už velký pokrok."

(v Japonsku)
„V Japonsku, když je miminko malé, tak je výchova hodně kontaktní, všeobjímající a respektující. Mají takové slovo "hahahoja" a to znamená, že do tří let dítěte je maminka a dítě jedna osoba. Je vlastně vůbec nenapadne je oddělovat. Mají hodně kontaktní způsoby přepravy, nosítka nebo šátky. Takže z psychologického pohledu je to ze začátku takové všeobjímající a hřejivé. Ale potom ta škola je hodně vojenská, neustále se tam biflují čínské znaky, které jsou hodně těžké, a všechno je tam takové repetativní. Japonská společnost je hodně moc soutěživá. Děti se musí strašně moc snažit a soupeřit mezi sebou ve škole, protože jenom ty lepší jsou z MŠ do lepší MŠ a pak když se snaží, tak jdou do té dobré základky. A když nejdou na dobrou základku, tak už vědí, že nebudou mít dobrou kariéru. Protože to pak nepůjde stromovitě do té dobré střední a dobré vysoké. Takže je to potom taková hodně stresující situace ve škole, i v práci."

(ve Francii)
„Každá země má úplně jiný předpoklad, co je pro dítě normální. Třeba ve Francii je normální, že děti jedí jen třikrát, maximálně čtyřikrát za den. Což třeba i pro mě by bylo náročné."

(ve Francii)
„Ve školce jsou zvyklí, že to dítě se hezky nasnídá a potom nejí ani nepije až do dvanácti hodin, kdy je oběd." „Když někdo projde vývojovým traumatem, tak je asi víc pravděpodobné, že se může stát trošku introvertnějším. A taky je pravda, že i v průběhu života se všichni stáváme víc introvertními.”

#traumazevsechstran - rozhovory o traumatu s přeživšími i odborníky

Prosím, podpořte to, co dělám a co vám, jak doufám, dává smysl. Pojďte na https://detijsoutakylidi.cz/podporit, nebo na https://www.patreon.com/detijsoutakylidi a staňte se patronem DĚTI JSOU TAKY LIDI! Děkuju! 💕

🤝 Besedy: https://detijsoutakylidi.cz/besedy/

💌 Newsletter jednou za měsíc: https://landing.mailerlite.com/webfor...
💘 Placky a samolepky na auto DĚTI JSOU TAKY LIDI: https://forms.gle/VEo8Y4NCyENVG2Zm7

Míša je interkulturní psycholožka a maminka dvou dětí. Se svou rodinou žije ve Francii, ale často pobývala také v Japonsku. Jelikož sama dobře ví, jak náročné může být žít v cizí zemi a mít manžela jiné národnosti, založila s kolegyní psycholožkou podpůrnou FB skupinu „Češi v zahraničí, sám sebou i v cizině” (https://www.facebook.com/groups/380021576563649). 
 
Z rozhovoru: 
„Já si myslím, že vývojové trauma bude mít hodně podobné následky ve všech kulturách, ale ty kultury mají určitá specifika, která mohou to trauma v nějakém smyslu ovlivnit. Každá společnost má jiné množství regulací a toho, jak moc jsou nebo nejsou emoce potlačovány. To potom ovlivní, jak se trauma projeví a nebo jak moc velké napětí v sobě ti lidé mají." 
 
(ve Francii) 
„Já si třeba pamatuji, že když jsem přišla jako novopečená maminka s dvouměsíčním miminkem poprvé k pediatrovi, a řekla že dcera spí se mnou v posteli, tak on řekl "Vy ji chcete zabít? To jsem nikdy neviděl, takhle nezodpovědný přístup. Máte velké štěstí, že jste jí ještě neublížila, musíte s tím okamžitě přestat." 
 
(ve Francii) 
„Pro děti od tří let je v mateřské škole povinný celý den, až do pěti." 
 
„Myslím, že hodně záleží, jaký má dítě základ pocitu bezpečí a jaký má vztah s rodiči. Taky hodně záleží na tom, o čem je přesvědčený ten rodič, protože když je opravdu ze srdce přesvědčený, že to je to nejlepší, co tomu dítěti může dát (že ho dá do školy, aby měl to dobré vzdělání), tak to dítě tím jde přirozeně a vlastně to nezpochybňuje. Určitě tam jsou situace, které jsou potenciálně traumatické, ale jestli ten rodič má otevřený emoční přístup, tak je můžou nějakým způsobem tomu dítěti ošetřit nebo ho doprovázet. A to si myslím, že je už velký pokrok." 
 
(v Japonsku) 
„V Japonsku, když je miminko malé, tak je výchova hodně kontaktní, všeobjímající a respektující. Mají takové slovo "hahahoja" a to znamená, že do tří let dítěte je maminka a dítě jedna osoba. Je vlastně vůbec nenapadne je oddělovat. Mají hodně kontaktní způsoby přepravy, nosítka nebo šátky. Takže z psychologického pohledu je to ze začátku takové všeobjímající a hřejivé. Ale potom ta škola je hodně vojenská, neustále se tam biflují čínské znaky, které jsou hodně těžké, a všechno je tam takové repetativní. Japonská společnost je hodně moc soutěživá. Děti se musí strašně moc snažit a soupeřit mezi sebou ve škole, protože jenom ty lepší jsou z MŠ do lepší MŠ a pak když se snaží, tak jdou do té dobré základky. A když nejdou na dobrou základku, tak už vědí, že nebudou mít dobrou kariéru. Protože to pak nepůjde stromovitě do té dobré střední a dobré vysoké. Takže je to potom taková hodně stresující situace ve škole, i v práci." 
 
(ve Francii) 
„Každá země má úplně jiný předpoklad, co je pro dítě normální. Třeba ve Francii je normální, že děti jedí jen třikrát, maximálně čtyřikrát za den. Což třeba i pro mě by bylo náročné." 
 
(ve Francii) 
„Ve školce jsou zvyklí, že to dítě se hezky nasnídá a potom nejí ani nepije až do dvanácti hodin, kdy je oběd." „Když někdo projde vývojovým traumatem, tak je asi víc pravděpodobné, že se může stát trošku introvertnějším. A taky je pravda, že i v průběhu života se všichni stáváme víc introvertními.” 
 
#traumazevsechstran - rozhovory o traumatu s přeživšími i odborníky 
 
Prosím, podpořte to, co dělám a co vám, jak doufám, dává smysl. Pojďte na https://detijsoutakylidi.cz/podporit, nebo na https://www.patreon.com/detijsoutakylidi a staňte se patronem DĚTI JSOU TAKY LIDI! Děkuju! 💕 
 
🤝 Besedy: https://detijsoutakylidi.cz/besedy/ 
 
💌 Newsletter jednou za měsíc: https://landing.mailerlite.com/webfor... 
💘 Placky a samolepky na auto DĚTI JSOU TAKY LIDI: https://forms.gle/VEo8Y4NCyENVG2Zm7

Aplikace Youradio Talk

Trauma ze všech stran #6 - O interkulturní psychologii s Míšou Škrábovou

Poslechněte si podcast