Kristina Zemánková je psycholožka, porodní asistentka, zastánkyně přirozeného porodu a maminka tří dětí. Má za sebou bakalářské studium porodní asistence a magisterské studium psychologie. Stará se o maminky v průběhu těhotenství, při porodu, ale i po něm.
Web: www.strom-zivota.net
Instagram: @strom_zivota
Facebook: @Porodni.asistentka.psycholozkaKZ
Z rozhovoru: „První zážitky, které máme na tomto světě, se nám prostě vryjí do mozku a takhle si budeme myslet, že je to standard. A je velký rozdíl, když ten standard je něžná, hřejivá, láskyplná náruč mámy. To bezpečí, ten hlas, který známe. Ta vůně, na kterou jsme celé těhotenství připravovaní skrz plodovou vodu atd. Takže pocit nějakého bezpečí a přijetí. Versus ta chvíle, kdy to dítě, třeba po císařském řezu leží v inkubátoru mezi nějakým plastem, bez lidí, bez očního kontaktu. To se do toho mozku nějakým způsobem zapíše. V dnešní době už víme, že je to důležité a už s tím můžeme pracovat. Takže já jsem hodně optimistická v tom, že se to dá doplnit, že se to dá domazlit kontaktem.“
„To je do života dítěte opravdu důležitý princip, že potřebuje zažívat úspěch, moc a to, že má kompetenci. Taková choroba dnešní doby je, že my ty děti hrozně přepečováváme, a že jim bereme tu moc rozhodovat o sobě a zažívat ten pocit „já to dokážu, já se dokážu postarat o něco, co potřebuju“. Takže to je něco, co je fajn těm dětem nesebrat hned po porodu. Je dobré nechat je dojít si k prsu a zároveň, když to nejde, tak je super, když tam ta máma je a může to dítě podpořit, nějak ho přistrčit. Ale důležité je, že zažije tu možnost to zkusit.“
„Když bychom pokračovali dál těmi fázemi, tak si myslím, že velkým zdrojem traumatu je právě to, že přehlížíme schopnosti dítěte. Děti jsou schopné dávat najevo, že mají hlad, že se jim chce čůrat, že potřebují vylučovat. Ony jsou schopné velmi dobře komunikovat a v naší společnosti jsme úplně zapomněli těmto signálům rozumět. Takže to dítě se snaží s tím světem komunikovat a ten svět tomu jakoby nerozumí.“
#traumazevsechstran - rozhovory o traumatu s přeživšími i odborníky
Prosím, podpořte to, co dělám a co vám, jak doufám, dává smysl. Pojďte na https://detijsoutakylidi.cz/podporit, nebo na https://www.patreon.com/detijsoutakylidi a staňte se patronem DĚTI JSOU TAKY LIDI! Děkuju! 💕
🎤 Besedy: https://detijsoutakylidi.cz/besedy/
📖 Kniha Děti jsou taky lidi: https://kniha.detijsoutakylidi.cz/
🎥 Dokument Svobodné děti: https://svobodnedeti.cz/
💌 Newsletter jednou za měsíc: https://landing.mailerlite.com/webforms/landing/c8n8b2
💘 Placky a samolepky na auto DĚTI JSOU TAKY LIDI: https://forms.gle/VEo8Y4NCyENVG2Zm7
Kristina Zemánková je psycholožka, porodní asistentka, zastánkyně přirozeného porodu a maminka tří dětí. Má za sebou bakalářské studium porodní asistence a magisterské studium psychologie. Stará se o maminky v průběhu těhotenství, při porodu, ale i po něm.
Web: www.strom-zivota.net
Instagram: @strom_zivota
Facebook: @Porodni.asistentka.psycholozkaKZ
Z rozhovoru: „První zážitky, které máme na tomto světě, se nám prostě vryjí do mozku a takhle si budeme myslet, že je to standard. A je velký rozdíl, když ten standard je něžná, hřejivá, láskyplná náruč mámy. To bezpečí, ten hlas, který známe. Ta vůně, na kterou jsme celé těhotenství připravovaní skrz plodovou vodu atd. Takže pocit nějakého bezpečí a přijetí. Versus ta chvíle, kdy to dítě, třeba po císařském řezu leží v inkubátoru mezi nějakým plastem, bez lidí, bez očního kontaktu. To se do toho mozku nějakým způsobem zapíše. V dnešní době už víme, že je to důležité a už s tím můžeme pracovat. Takže já jsem hodně optimistická v tom, že se to dá doplnit, že se to dá domazlit kontaktem.“
„To je do života dítěte opravdu důležitý princip, že potřebuje zažívat úspěch, moc a to, že má kompetenci. Taková choroba dnešní doby je, že my ty děti hrozně přepečováváme, a že jim bereme tu moc rozhodovat o sobě a zažívat ten pocit „já to dokážu, já se dokážu postarat o něco, co potřebuju“. Takže to je něco, co je fajn těm dětem nesebrat hned po porodu. Je dobré nechat je dojít si k prsu a zároveň, když to nejde, tak je super, když tam ta máma je a může to dítě podpořit, nějak ho přistrčit. Ale důležité je, že zažije tu možnost to zkusit.“
„Když bychom pokračovali dál těmi fázemi, tak si myslím, že velkým zdrojem traumatu je právě to, že přehlížíme schopnosti dítěte. Děti jsou schopné dávat najevo, že mají hlad, že se jim chce čůrat, že potřebují vylučovat. Ony jsou schopné velmi dobře komunikovat a v naší společnosti jsme úplně zapomněli těmto signálům rozumět. Takže to dítě se snaží s tím světem komunikovat a ten svět tomu jakoby nerozumí.“
#traumazevsechstran - rozhovory o traumatu s přeživšími i odborníky
Prosím, podpořte to, co dělám a co vám, jak doufám, dává smysl. Pojďte na https://detijsoutakylidi.cz/podporit, nebo na https://www.patreon.com/detijsoutakylidi a staňte se patronem DĚTI JSOU TAKY LIDI! Děkuju! 💕
🎤 Besedy: https://detijsoutakylidi.cz/besedy/
📖 Kniha Děti jsou taky lidi: https://kniha.detijsoutakylidi.cz/
🎥 Dokument Svobodné děti: https://svobodnedeti.cz/
💌 Newsletter jednou za měsíc: https://landing.mailerlite.com/webforms/landing/c8n8b2
💘 Placky a samolepky na auto DĚTI JSOU TAKY LIDI: https://forms.gle/VEo8Y4NCyENVG2Zm7
Jsem Zdeňka Šíp Staňková, miluju svobodu, Pipi Dlouhou punčochu, cestování a zmrzlinu. Jsem mámou 3 dětí a zakladatelkou Děti jsou taky lidi. Ráda si povídám o svobodném vzdělávání, respektujícím rodičovství, důvěře v děti i v sebe. Jsem autorkou knihy Děti jsou taky lidi a spoluautorkou dokumentárního filmu Svobodné děti o rodinách na cestě za sebeřízeným vzděláváním (volně na YouTube). Propaguji informovanost v oblasti práv dětí a rodičů ve vzdělávání (FB skupina Řešení problémů ve škole stížnosti na učitele a školy) a deset let jsem se podílela na rozvoji iniciativy Svoboda učení.
