Zdeňka Šíp Staňková

Děti a rodina

Rodičovství

Trauma za všech stran #9 - O hypersenzitivitě s Alenou Wehle

Děti jsou taky lidi

Jsem Zdeňka Šíp Staňková, miluju svobodu, Pipi Dlouhou punčochu, cestování a zmrzlinu. Jsem mámou 3 dětí a zakladatelkou Děti jsou taky lidi. Ráda si povídám o svobodném vzdělávání, respektujícím rodičovství, důvěře v děti i v sebe. Jsem autorkou knihy Děti jsou taky lidi a spoluautorkou dokumentárního filmu Svobodné děti o rodinách na cestě za sebeřízeným vzděláváním (volně na YouTube). Propaguji informovanost v oblasti práv dětí a rodičů ve vzdělávání (FB skupina Řešení problémů ve škole stížnosti na učitele a školy) a deset let jsem se podílela na rozvoji iniciativy Svoboda učení.

Alena sama patří mezi hypersenzitivní lidi. Je také terapeutkou a zážitkovou pedagožkou, bloggerkou, zakladatelkou projektu “Citlivka”, vytvořila test hypersenzitivity a je autorkou e-booku “Průvodce vysoce citlivým životem”. Pomáhá lidem i procházkami v lese a snaží se téma hypersenzitivity dostat do povědomí veřejnosti. Jak tedy poznám, že jsem hypersenzitivní? Jde to zjistit už u malých dětí a co s tím? V čem se liší hypersenzitivita (HPS) od běžné citlivosti a empatie? 

z rozhovoru:

„Vysoce citlivý člověk se liší tím, že v běžném životě reaguje na více podnětů a detailů. Další kritérium je hloubka zpracování informací. Vysoce citlivý člověk opravdu všechno zpracovává, velmi to v sobě analyzuje, jde do ohromné hloubky a propojuje to se vším, co už v životě zažil.”

„Normálně citlivý člověk si něčeho buď ani nevšimne nebo to prožije a nezanechá to v něm takovou stopu, ale vysoce citlivý člověk, si to všechno vezme a ještě dlouho potom to v něm je.”

„Když se budeme bavit o skupině vysoce citlivých lidí tak, jak ji popsala Elen Aron v osmdesátých letech, tak je to skupina přibližně 20 % lidí z celé populace, která má ještě spoustu dalších jiných rysů. V té skupině jsou většinou lidé, kteří mají umělecké talenty nebo jsou schopni nějaké jemnější práce. “

„Věřím, že když se člověk následkem traumatu dostane do určitého zcitlivění, tak si v té kategorii najednou může zabydlet taky. Může tam být získaná citlivost. Člověk má třeba predispozice, že už sám je citlivější a vlastně následkem traumatu se dostane až do té hypersenzitivity.”

„Děti traumatizujeme především tím, že jim nerozumíme nebo že jim nedáme za pravdu. Když to dítě má nějakou potřebu a přichází s tím, že se mu něco špatného stalo, a my mu řekneme “ale prosimtě, vždyť to nic není, nemusíš z toho dělat vědu” tak může docházet k tomu pocitu “aha, tak já jsem špatná, protože se mi nic nestalo, ale já to prožívám jinak. Prožívá ten rozpor.”

„Rodičovství je taková velká transformační cesta pro člověka, jak se sám se sebou popasovat a ustát si to, aby vůbec mohl být nějakým podpůrným prvkem, pro ty děti.”

web: https://www.alenawehle.cz/

#traumazevsechstran - rozhovory o traumatu s přeživšími i odborníky
Prosím, podpořte to, co dělám a co vám, jak doufám, dává smysl. Pojďte na https://detijsoutakylidi.cz/podporit, nebo na https://www.patreon.com/detijsoutakylidi a staňte se patronem DĚTI JSOU TAKY LIDI! Děkuju! 💕

🤝 Besedy: https://detijsoutakylidi.cz/besedy/ 

💌 Newsletter jednou za měsíc: https://landing.mailerlite.com/webforms/landing/c8n8b2

💘 Placky a samolepky na auto DĚTI JSOU TAKY LIDI: https://forms.gle/VEo8Y4NCyENVG2Zm7

Aplikace Youradio Talk

Trauma za všech stran #9 - O hypersenzitivitě s Alenou Wehle

Poslechněte si podcast