Film Blondýnka ukazuje Marilyn Monroe jako trpící bytost, dál bohužel nejde

Recenze Kláry Vlasákové. Život Marilyn Monroe jako série ponížení, násilí a stále se zvětšujícího odcizení od hereččina „pravého“ já. Film připomíná dlouhou horečnatou noční můru, samotná Marilyn je v něm však definována jen vztahy k mužům.Existují ikony, jež lákají nové generace tvůrců a tvůrkyň, kteří jejich život potřebují nahlédnout optikou své doby. Dobrým příkladem je Elvis Presley (o němž vznikl nejnověji film v režii Baze Luhrmanna), princezna Diana nebo právě Marilyn Monroe. To, čím se společnost v daném období zabývá, se stává materiálem, kterým se daná figura vycpe. Nemá smysl pátrat po tom, nakolik je tahle vycpávka autentická nebo snad historicky pravdivá. Při pohledu na dané filmy vidíme sebe a svou dobu často jasněji než u snímků zasazených do současnosti.Australský režisér Andrew Dominik vychází ve svém dramatu Blonde ze stejnojmenné knihy Joyce Carol Oates. V jeho zpracování jsou zdůrazněna témata, která se víc a víc dostávají do širšího povědomí, a jsou tak vytahována z čistě soukromé sféry – sexuální zneužívání, domácí násilí, sexismus, objektivizace ženského těla. Filmová Monroe žije ve světě, kde si jí nikdo neváží a kde její interpretace, přání nebo prosby nebere nikdo vážně.Celý článek čtěte zde Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.