Seznam Zprávy

Zpravodajství

Vzdělání

Země, kde si velmoci vyřizují účty, říká expert o Sýrii

Checkpoint

O aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou a jejími kolegy ze zahraniční redakce. Každý čtvrtek na Seznam Zprávách a v podcastových aplikacích.

Statisíce obětí, miliony lidí, kteří ze země uprchli, hluboká humanitární a ekonomická krize. I takové jsou důsledky syrské války. Konfliktu, který se v zemi rozhořel před 10 lety a jeho konec je stále v nedohlednu.

„Jedná se o jednu z největších humanitárních katastrof 21. století. Všichni si pamatujeme migrační krizi z let 2014 a 2015 a způsob, jakým rezonovala v evropské politice. A koneckonců i v té české. Válka v Sýrii dobře poukázala na náš nezájem o humanitární otázky a velmi omezenou schopnost soucitu s oběťmi současných válek. A také na to, že dění v evropském sousedství, pokud to necháme rozvinout do takových rozměrů jako v Sýrii, má samozřejmě dopad i na Česko,“ říká v Checkpointu Jan Daniel, analytik Ústavu mezinárodních vztahů a odborník na Blízký východ.Daniel syrskému konfliktu přičítá i změnu vnímání role Západu, tedy mimo jiné Spojených států, a Ruska ve světě. „Velmi omezená aktivita západních zemí, evropských i USA, v Sýrii a naopak poměrně výrazná ruská intervence pomohly ukázat dlouhodobější trendy v mezinárodní politice. Tedy přechod od americké dominance k současnému světu, v němž soupeří více velmocí,“ podotýká expert v podcastu.Podle analytika Daniela se ale konflikt také lokalizoval: „Na mnoha místech Sýrie, kde se bojuje, to už není o velkém soupeření velmocí nebo povstalců proti režimu. Spíš jde o boje o rozdělení moci mezi klany a skupinkami v konkrétních městech nebo regionech. Soupeří třeba o nadvládu třeba nad pašeráckými cestami nebo nad checkpointy. Může nám to připadat jako marginální problém, ale násilí, které z toho plyne, pořád stojí lidské životy.“V Sýrii se přetahují regionální i světové mocnostiI přes taková dílčí soupeření se ale dá pojmenovat základní osa bojiště války v Sýrii. Bojuje se například v Idlibu na severozápadě země, a to mezi zbytky islamistické opozice a Tureckem na jedné straně a syrským režimem a Ruskem na straně druhé. Oblast Idlibu je podle Daniela uzavřená, jde o jakési ghetto kontrolované i spojenci islamistické organizace Al-Káida a dalšími podobnými skupinami. A ty bojují i o moc mezi sebou.V Sýrii si vyřizují účty i Izrael a Írán – a jejich spojenci. „Jde o něco, co podle mě česká média moc nereflektují. Izrael periodicky, víceméně každý měsíc, bombarduje íránské pozice a pozice šíitských milicí prakticky po celé Sýrii. Není to výrazný konflikt, ale útoky stojí životy desítek lidí každý měsíc,“ poznamenává Daniel.Další rovinou syrské války je i přetahování mezi Ruskem, USA a Tureckem o území ovládané Kurdy na severu a severovýchodě země. Turecko okupovalo značnou část syrského území, kam dosadilo i vlastní správu a spojence ze syrské opozice. Na hranicích okupační zóny potom dochází k lokálnímu bombardování, přestřelkám i ostřelování.Zahraniční aktéři udržují válkuZahraniční mocnosti jsou do jisté míry zodpovědné za to, že je válka v Sýrii i nadále aktivní. Na jejím počátku, pár let po povstání, podpořilo Turecko a státy Perského zálivu ozbrojenou opozici proti režimu Bašára al-Asada. „Podpořili je třeba pomocí dodávek zbraní nebo munice. Část opozice, v případě Turecka a zálivových států islamistická, měla prostředky, aby byla schopná na útoky syrské armády reagovat a odolat jim,“ dává příklad odborník.Podobnou vzpruhu ale dostal i syrský režim o několik let později. „V roce 2015 to pro změnu vypadalo, že je režim Bašára al-Asada na pokraji svých sil. V jižní i severní Sýrii došlo k úspěšným ofenzívám části opozice, a to i v pro režim důležitých pobřežních oblastech. V tu chvíli se do konfliktu zapojilo Rusko se svým letectvem a dokázalo útok rebelů zastavit ze vzduchu,“ říká v podcastu analytik Ústavu mezinárodních stavů.V Sýrii teď panuje jakési studené příměří, kdy žádná ze stran současného konfliktu není schopná plně přetlačit tu druhou. Jan Daniel nicméně vidí spojitost mezi prodlužováním války a angažovaností zahraničních mocností.„Pokaždé, když to vypadalo, že nějaká strana dokáže prosadit svou vůli a zvrátit konflikt na svou stranu, došlo k tomu, že se buď zapojili noví zahraniční aktéři, nebo ti, co už ve válce byli aktivní, se angažovali výrazněji. Tím se jim podařilo vrátit válku do nějakého statu quo, byť trochu proměněného,“ dodává Jan Daniel.Poslechněte si celou aktuální epizodu Checkpointu, která situaci v Sýrii podrobně rozebírá.----CheckpointO aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou (@Jolana_H) a Evou Soukeníkovou (@eva_souk). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady, ostatní podcasty Seznam Zpráv zde. Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz.O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva.

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Země, kde si velmoci vyřizují účty, říká expert o Sýrii

Poslechněte si podcast