Na vedra a požáry bychom si neměli zvykat, ale bojovat proti nim, říká ekolog

Rozsáhlé požáry, záplavy a rekordní vedro sužují země napříč světem. Ačkoliv takových projevů extrémního počasí přibývá, podle ekologa Alexandera Ače bychom si na ně zvykat neměli.

„Měli bychom spíš udělat vše pro to, abychom si na takové projevy zvykat nemuseli. Situace se teď musí zhoršovat, protože emise i nadále rostou, nebo alespoň neklesají – několik dalších desítek let se tedy oteplovat bude. Nicméně důsledky mohou být ještě několikanásobně horší,“ říká v Checkpointu Ač z Ústavu výzkumu globální změny na Akademii věd.

Změny už podle něj probíhají, na což upozornila i zpráva Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC): „Konstatuje, že největší jistota ve vztahu k oteplování je v tom, že přibývá extrémních teplot a extrémnějších, intenzivnějších vln veder. Ty pak souvisí i s tím, že zvyšují riziko i rychle se šířících větších požárů. Jednotlivě je složité dávat je do souvislosti se oteplováním, ale obecně lze říci, že rizika a pravděpodobnosti těchto jevů jsou jednoznačně v souladu s klimatickými prognózami. Je to něco, co se do budoucna bude dít.“

Požáry, povodně a další jevy extrémního počasí nejsou nijak oddělené jevy. Patří mezi důsledky zesilování skleníkového efektu, tedy oteplování klimatu.

„Přináší řetězec dalších důsledků, které se s větší či menší intenzitou projevují v konkrétních oblastech světa. Mohou to být silnější vlny veder, nebo naopak srážky a povodně. Další propojení těchto extrémů je spojeno i s lesní požáry – uvolňuje se další oxid uhličitý, který působí na další oteplování,“ vysvětluje ekolog Ač.

Největší jistota, jakou věda umí dát

Alarmující zpráva IPCC má představovat „poslední varování“ – nebo slovy generálního tajemníka Antónia Guterrese „červený kód pro lidstvo“.

V reportu už vědci neoperují s tím, zda dojde ke zvýšení průměrné teploty o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriálním obdobím. Otazník nyní visí nad tím, kdy Země takového oteplení dosáhne – podle odborníků nejpozději do roku 2040.

„Aktuální zpráva IPCC sumarizovala více než 14 tisíc vědeckých publikací. Většina zkušených klimatologů by vám řekla, že jsme se oproti minulosti nic zásadního nedozvěděli. Ale z laického pohledu můžeme říci, že závěr, že k oteplení dochází téměř výhradně v důsledku lidské aktivity, je tak jednoznačný, jak to jen věda dokáže,“ shrnuje expert z Akademie věd.

Jak se k závěrům zdrcující zprávy postavit? Podle ekologa lze očekávat, že většinová veřejnost žádné výraznější kroky nepodnikne. Roste nicméně počet těch, kteří od svých vlád požadují aktivnější zapojení do řešení klimatické krize.

„Je to otázka na jednotlivé lidi, jak svou roli ve společnosti vnímají. V poslední době se nicméně začínají objevovat občanské iniciativy, a to i v Česku, kdy dochází přímo k využití soudů a podávání žalob na vlády i fosilní společnosti. Ti lidé se tedy snaží to ‚klimatické právo‘ vymáhat po jednotlivých administrativách a tlačí na to, aby se dělo víc. Takových bude vždy minimum, k urychlení celospolečenských změn jich ale nějak moc být nemusí,“ dodává v Checkpointu Alexander Ač.

Celý rozhovor si poslechněte v čerstvé epizodě Checkpointu!

----
Checkpoint

O aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou ( @Jolana_H ) a Evou Soukeníkovou ( @eva_souk ). Každý čtvrtek na Seznam Zprávách, ve Spotify i Apple Podcasts a dalších aplikacích.

Archiv všech dílů Checkpointu najdete tady , ostatní podcasty Seznam Zpráv zde . Svoje tipy, postřehy, nápady i připomínky nám posílejte na audio@sz.cz .

O Checkpointu na sociálních sítích pište s hashtagem #Checkpoint_JolEva .