Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Najděte si:

Obrázek epizody Čeho všeho jsou lidé schopni? Seriálový hit Netflixu nabízí divákům exotiku

Checkpoint

Seznam Zprávy

Zpravodajství

Čeho všeho jsou lidé schopni? Seriálový hit Netflixu nabízí divákům exotiku

Obrázek epizody Čeho všeho jsou lidé schopni? Seriálový hit Netflixu nabízí divákům exotiku
Play

Poslechněte si podcast

14. 10. 2021

22 min

Červená, zelená… Obrazovky milionů lidí po celém světě vzal útokem jihokorejský seriál Hra na oliheň. „Za úspěch seriálu může, řeknu to otevřeně, móda. Šíří se mezi lidmi samospádem,“ vysvětluje novinářka Magdalena Slezáková.

Trojúhelníky, kolečka, jihokorejská estetika i nadšení pro tamní dětské hry. Seriál Hra na oliheň vyvolal nevídanou mánii, která se rozpoutala nejen na sociálních sítích. Za necelý měsíc jej vidělo více než 110 milionů lidí napříč planetou, kteří z devítidílné dystopie režiséra a scénáristy Hwang Tong-hjŏka udělali nejúspěšnější debut streamovací služby Netflix.

„Seriál je o tom, že když člověku chybí peníze, je zadlužený a peníze potřebuje ne jako prostředek k tomu, aby si v životě přilepšil, ale jako existenční nutnost, že je potom pro ty peníze schopen udělat cokoliv. Jde o studii toho, čeho všeho jsou pro přežití, ve smyslu financí, lidé schopni,“ říká v Checkpointu novinářka z Deníku N Magdalena Slezáková. Seriál, který brala spíš jako satiru, se jí líbil, byť podle ní není nijak objevný.

Že televizní série nepřinesla nic nového a že prohlubuje klišé žánru survival filmů, si podle magazínu The Economist myslí i Jihokorejci. Popularitu, kterou si u zahraničních diváků jihokorejský hit získal, redaktorka vysvětluje v podcastu:

„S údivem jsem sledovala, jak den co den seriálu přibývají diváci, začala o něm psát i zahraniční média. A to jsem na úspěch korejské vlny zvyklá! Je z toho až mánie. A svým způsobem to jde podle mého samospádem – čím více se o seriálu píše, tím více lidí se na něj nabaluje a zajímá se o něj. Sám o sobě není zase tolik unikátní. Jeho velké kouzlo není však jen v samotné myšlence a tematizaci problémů společnosti, ale taky v jeho vizuální stránce, která je velmi působivý.“

Za pár týdnů se z televizní série stal podle novinářky Slezákové kult mimo jiné díky obecné popularitě korejské kultury ve světě. „Za úspěch seriálu může, řeknu to otevřeně, móda. A také jistá exotika – od vyobrazení dětských her až po to, že lidé nemusí být zvyklí na asijské herce. Také je to takový přitažlivý pohled do spodních pater společnosti, nemyšleno pejorativně – pohled mezi lidi, kteří se se životem potýkají velmi drsně,“ podotýká novinářka.

Obrovský tlak na úspěch

Dystopický seriál Hra na oliheň, ale třeba i loňský oscarový snímek Parazit režiséra Pong Čun-hoa upozorňují na doširoka rozevřené sociální nůžky v Jižní Koreji – na papíře jedné z nejbohatších zemí světa.

„V zemi si vysoký počet lidí žije dobře, ale rozdíly jsou tam pak enormní. V Jižní Koreji žije podle dat z roku 2019 nějakých, tuším, sedmnáct procent lidí pod hranicí chudoby vypočítané z mediánu příjmu, což je obrovské číslo. V případě seniorů je to ještě mnohem horší – jde o skoro polovinu z nich,“ podotýká Slezáková z Deníku N.

„Jižní Korea je společnost, kde příjmy zajišťuje z velké části soukromý sektor a péči rodina. Stát funguje v jakési symbióze s – dejme tomu – kapitalistickými strukturami. Hnacími motory jihokorejské ekonomiky jsou obrovské rodinné korporáty. Slavné korejské firmy, tedy LG, Samsung nebo Hyundai, jsou velké rodinné podniky, které prosperují z toho, že jim vláda dává prostor – a zároveň vláda těží ze spolupráce s nimi. Tvoří totiž velkou část státní ekonomiky. Běžní lidé jsou ale zatížení obrovským společenským tlakem, protože samotná společnost je velice soutěživá. Nátlak na to, aby člověk uspěl, což je nakonec potřeba, je tam extrémní,“ popisuje v Checkpointu zahraniční redaktorka Deníku N.

Velkému počtu Jihokorejců honba za úspěchem nevyjde podle jejich představ. „Rodí se pak mezi nimi nespokojenost, někdy až nesnášenlivost k vlastnímu osudu, což jsme viděli i ve filmu Parazit,“ dodává v podcastu Magdalena Slezáková.

Jaké další společenské problémy sužují Jižní Koreu? A čím je jihokorejská popkultura oslovuje lidi v zahraničí? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Checkpoint.

Popis podcastu

O aktuálním světovém dění s Jolanou Humpálovou, Evou Soukeníkovou a jejich kolegy ze zahraniční redakce. Každý čtvrtek na Seznam Zprávách a v podcastových aplikacích.