Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Obrázek epizody Libuše Jarcovjáková. Selfie a nesvoboda v tvorbě obrazu, fotka jako nutnost i lék, souboj AI a klasické fotky

Libuše Jarcovjáková. Selfie a nesvoboda v tvorbě obrazu, fotka jako nutnost i lék, souboj AI a klasické fotky

Obrázek epizody Libuše Jarcovjáková. Selfie a nesvoboda v tvorbě obrazu, fotka jako nutnost i lék, souboj AI a klasické fotky

Poslechněte si podcast

5. 7. 2024

37 min

O epizodě podcastu

CELÝ ROZHOVOR NEJEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR, ALE VÝJIMEČNĚ I TADY Do kategorie dokumentární fotky, ani žádné jiné její tvorba nezapadá, a tak přijala Libuše Jarcovjáková označení vizualistka. Fotit začala v 60. letech a už tehdy patřila mezi její první motivy selfie. Na rozdíl od těch současných mnohdy dost nelichotivá. Autoportréty si totiž nefotila, aby zjistila, jestli jí to sluší, ale kdo je a proč tu je. Kromě nich si psala i deníky a zpětně považuje za opravdové štěstí, že neměla prostor své záznamy nikde sdílet. Na dekády tak tvořila víceméně jen pro sebe. Dnes jsou její fotky mimo jiné cenným souborem dokumentujícím LGBT komunitu v 80. letech, prakticky jediným známým ve východním bloku. Netají se přitom tím, že proniknout do uzavřeného světa gayů a leseb jí trvalo tři čtvrtě roku velmi pravidelné docházky, intenzivní konzumace a neméně intenzivních rozhovorů. Jak se Libuši Jarcovjákové podařilo v 70. letech propašovat do Tokia, jak vnímá dnešní selfie, proč by fotky, které kdysi pořídila v romských rodinách, dnes už neudělala nebo proč nemůže umělá inteligence nikdy vygenerovat, co fotí? I tohle zaznělo během speciální série rozhovorů natáčené na MFF KV.

CELÝ ROZHOVOR NEJEN NA HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR , ALE VÝJIMEČNĚ I TADY

Do kategorie dokumentární fotky, ani žádné jiné její tvorba nezapadá, a tak přijala Libuše Jarcovjáková označení vizualistka. Fotit začala v 60. letech a už tehdy patřila mezi její první motivy selfie. Na rozdíl od těch současných mnohdy dost nelichotivá. Autoportréty si totiž nefotila, aby zjistila, jestli jí to sluší, ale kdo je a proč tu je. Kromě nich si psala i deníky a zpětně považuje za opravdové štěstí, že neměla prostor své záznamy nikde sdílet. Na dekády tak tvořila víceméně jen pro sebe. Dnes jsou její fotky mimo jiné cenným souborem dokumentujícím LGBT komunitu v 80. letech, prakticky jediným známým ve východním bloku. Netají se přitom tím, že proniknout do uzavřeného světa gayů a leseb jí trvalo tři čtvrtě roku velmi pravidelné docházky, intenzivní konzumace a neméně intenzivních rozhovorů. Jak se Libuši Jarcovjákové podařilo v 70. letech propašovat do Tokia, jak vnímá dnešní selfie, proč by fotky, které kdysi pořídila v romských rodinách, dnes už neudělala nebo proč nemůže umělá inteligence nikdy vygenerovat, co fotí? I tohle zaznělo během speciální série rozhovorů natáčené na MFF KV.

Popis podcastu

Výjimečné autorské rozhovory, které jdou do hloubky témat i příběhů lidí, kteří by Vás měli zajímat. Za měsíční předplatné na Herohero.co/cestmir dostanete obsah bez reklam a v plné délce. Budeme v kontaktu a vy budete u dalšího rozvoje a nových výhod.