Čestmír Strakatý

Společnost

Dokumentární

Filmová režie a autorské filmy

Česká hudební scéna

Cestování v Japonsku

Televize

Mezikulturní zkušenosti

Nová ambientní a experimentální alba

Album České moře

Hudba k filmu

Televizní znělky a scénická hudba

Televizní zábavné pořady

Taneční soutěže a show

Koncertní turné

Hudební vystoupení

Vánoční televizní program

StarDance

Česká populární hudba – živá vystoupení

České rockové kapely

Česká televize

Konceptuální hudební alba

Hudební spolupráce

Televizní soutěže

Koncerty a klubová scéna v Praze

Hudba

České televizní seriály

Veřejnoprávní vysílání

Tenisová Wimbledon éra

Poloplná láhev a mentální prázdniny

Deska České moře a život u moře

Hudba jako odraz duše

Skládání pro StarDance

Dětství, ufonština a vlastní jazyk

Bolest skládání a hledání krásy

Učitel, diamanty a notýsky

První klavír a rodinné piáno

Ve třinácti rozhodnutí pro hudbu

Podpora rodičů a waldorfská škola

Příbram jako český Twin Peaks

Excentrické dítě a binarita slávy

Turné v Koreji a Japonsku

Reklama

Albert Romanutti. Hudba pro Stardance i „ufonština“, koncert pro jediného diváka i vyprodané Rudolfinum a sny, které se plní

Výjimečné autorské rozhovory, které jdou do hloubky témat i příběhů lidí, kteří by Vás měli zajímat.

Za měsíční předplatné na Herohero.co/cestmir dostanete obsah bez reklam a v plné délce. Budeme v kontaktu a vy budete u dalšího rozvoje a nových výhod.

CELÝ ROZHOVOR V DÉLCE 41 MIN. JEN NA<a href="https://herohero.co/cestmir"> ⁠HTTPS://HEROHERO.CO/CESTMIR⁠</a><a href="https://forendors.cz/CESTMIR%E2%81%A0">⁠⁠⁠</a> A<a href="https://www.forendors.cz/cestmir"> ⁠HTTPS://FORENDORS.CZ/CESTMIR </a>„Pro mě je důležité zároveň žít, aby bylo pak o čem zpívat,“ říká zpěvák, skladatel a frontman kapely Bert & Friends Albert Romanutti, když popisuje, proč si ve třiceti chtěl dát „mentální celoroční prázdniny“. Chtěl strávit rok u českého moře, o kterém zpívá na stejnojmenné desce, kterou loni vydal. Přestože říká, že nakonec volno skoro neměl, do studia přišel v bílých kraťasech, s čelenkou a vyprávěl o tom, proč začal hrát tenis, jak mu nejde podání a proč potřebuje i v životě hledat „poloplnou lahev“. Otevřeně přiznává, že hudba je pro něj odraz duše, ale že někdy musí dát vlastní svět stranou - třeba když skládal pro StarDance, kde poprvé vytvářel hudbu pro tanečníky. A s dětskou radostí popisuje moment, kdy poprvé slyšel svou hudbu v O2 areně a „smál se, jaká je to haluz“. Mluví o tom, jak si jako třináctiletý kluk poprvé uvědomil, že se chce hudbou živit, o učiteli, který ho vedl k tomu hledat v hudbě „diamanty“, o Příbrami jako českém Twin Peaks a o tom, že splněné sny můžou bolet - třeba když se kvůli koncertu ve Foru Karlín dostal do mínusu, protože prostě chtěl, aby to stálo za to. “Vážím si toho, ale nechápu, čím to je, že ti lidi vůbec přijdou,“ říká překvapivě, když řeší úspěch Bert & Friends. Vzápětí ale dodává, že víra je v hudbě všechno: „Byly časy, kdy přišel na koncert jeden člověk. To byla přesilovka.“ Popisuje také, proč si udělal kapitánský průkaz, pořídil si lyže, ale i proč vnímá své budoucí plány jako „indiána, kterého nesmí vyfotit“. Jaké bylo skládat hudbu pro StarDance i pro seriál? Kde je hranice mezi spontánností a disciplínou, bez které hudba nevznikne? A může mít člověk vůbec plán, když sám říká, že budoucnost je vždycky trochu černá díra? Poslechněte si celý rozhovor.

Aplikace Youradio Talk

Albert Romanutti. Hudba pro Stardance i „ufonština“, koncert pro jediného diváka i vyprodané Rudolfinum a sny, které se plní

Poslechněte si podcast