Ondřej Ditrych, ředitel, Ústav mezinárodních vztahů
Markéta Gregorová, poslankyně Evropského parlamentu, Česká pirátská strana, Zelení/ESA v Evropském parlamentu
Aleš Chmelař, náměstek pro řízení sekce evropské, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.
Debatu moderuje Kateřina Etrychová.
Současná koronavirová pandemie dopadla na životy každého z nás a Evropská unie se aktivně snaží řešit problémy v řadě oblastí, které byly pandemií či jejími dopady zasaženy. Budoucnost Evropské unie a jednotlivé státy však vedle koronavirové krize do velké míry ovlivňuji i další zásadní události současnosti, na které musí EU efektivně reagovat jako celek. Jedná se například o situaci v Bělorusku, na kterou evropští lídři odpověděli odmítnutím výsledků tamních prezidentských voleb a uvalením sankcí na osoby odpovědné za jejich falšování a za brutální zásahy proti demonstrantům. Situace v Bělorusku, která může mít dopad na celý region a na vztahy s Ruskem, však zůstává stále vyhrocena. Další výzvou pro Evropskou unii a její zahraniční politiku jsou postoje Turecka, ať už k migraci či k těžebním aktivitám ve východním Středomoří ohrožujícím suverenitu některých členských států EU. Zásadní výzvou je i probíhající ozbrojený konflikt v Náhorním Karabachu, kam se upíná pozornost velkých hráčů v regionu, a který vyžaduje rychlá řešení. Evropští ministři zahraničí se také nedávno dohodli na uvalení sankcí proti skupině ruských občanů jako odvetu za otrávení opozičního lídra Alexeje Navalného. Samotnou budoucnost EU pak mohou ovlivnit také nadcházející prezidentské volby v USA a řada dalších událostí, které mohou mít dopad na naší ekonomiku, a i život samotných občanů.
Jak si Evropská unie a její členské státy poradí s aktuálními geopolitickými výzvami, kterým musí i v době pandemie koronaviru čelit? Jaký je postoj Evropské unie k aktuální situaci v Bělorusku a co by mělo být podniknuto k řešení komplikované situace? Jak může vývoj v Bělorusku ovlivnit vztahy s Ruskem a dalšími státy? Měly by členské státy EU v návaznosti na otravu Alexeje Navalného přehodnotit vztahy s Ruskem a podporu projektů jako je Nord Stream 2? Jak by se měla Evropská unie postavit k aktivitám Turecka ve východním Středomoří a dalším postojům tohoto člena NATO? Měla by Evropská unie aktivněji reagovat na konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach? A jak mohou nadcházející volby v USA ovlivnit transatlantické vztahy a naši bezpečnost a ekonomiku?
Debata probíhá ve spolupráci s Forum2000 a Festival Demokracie.
- Ondřej Ditrych , ředitel, Ústav mezinárodních vztahů
- Markéta Gregorová , poslankyně Evropského parlamentu, Česká pirátská strana, Zelení/ESA v Evropském parlamentu
- Aleš Chmelař , náměstek pro řízení sekce evropské, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky.
- Debatu moderuje Kateřina Etrychová .
Současná koronavirová pandemie dopadla na životy každého z nás a Evropská unie se aktivně snaží řešit problémy v řadě oblastí, které byly pandemií či jejími dopady zasaženy. Budoucnost Evropské unie a jednotlivé státy však vedle koronavirové krize do velké míry ovlivňuji i další zásadní události současnosti, na které musí EU efektivně reagovat jako celek. Jedná se například o situaci v Bělorusku, na kterou evropští lídři odpověděli odmítnutím výsledků tamních prezidentských voleb a uvalením sankcí na osoby odpovědné za jejich falšování a za brutální zásahy proti demonstrantům. Situace v Bělorusku, která může mít dopad na celý region a na vztahy s Ruskem, však zůstává stále vyhrocena. Další výzvou pro Evropskou unii a její zahraniční politiku jsou postoje Turecka, ať už k migraci či k těžebním aktivitám ve východním Středomoří ohrožujícím suverenitu některých členských států EU. Zásadní výzvou je i probíhající ozbrojený konflikt v Náhorním Karabachu, kam se upíná pozornost velkých hráčů v regionu, a který vyžaduje rychlá řešení. Evropští ministři zahraničí se také nedávno dohodli na uvalení sankcí proti skupině ruských občanů jako odvetu za otrávení opozičního lídra Alexeje Navalného. Samotnou budoucnost EU pak mohou ovlivnit také nadcházející prezidentské volby v USA a řada dalších událostí, které mohou mít dopad na naší ekonomiku, a i život samotných občanů.
Jak si Evropská unie a její členské státy poradí s aktuálními geopolitickými výzvami, kterým musí i v době pandemie koronaviru čelit? Jaký je postoj Evropské unie k aktuální situaci v Bělorusku a co by mělo být podniknuto k řešení komplikované situace? Jak může vývoj v Bělorusku ovlivnit vztahy s Ruskem a dalšími státy? Měly by členské státy EU v návaznosti na otravu Alexeje Navalného přehodnotit vztahy s Ruskem a podporu projektů jako je Nord Stream 2? Jak by se měla Evropská unie postavit k aktivitám Turecka ve východním Středomoří a dalším postojům tohoto člena NATO? Měla by Evropská unie aktivněji reagovat na konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach? A jak mohou nadcházející volby v USA ovlivnit transatlantické vztahy a naši bezpečnost a ekonomiku?
Debata probíhá ve spolupráci s Forum2000 a Festival Demokracie.
Originální podcast pod značkou Café Evropa, pod kterou probíhají již tradiční debaty v celé ČR na témata, která rezonují v české společnosti. V podcastu se však zaměříme především na osobní zkušenosti našich hostů s EU a jejich pohled na pro ně palčivá témata. Posluchači tak mají možnost poslouchat odlehčené rozhovory s osobnostmi z různých oborů, kteří sdílí své názory, zkušenosti a příběhy související s Evropskou unií.
Více informací o debatách naleznete na cafe-evropa.cz a také na facebooku Café Evropa, kde můžete pravidelné diskuze sledovat živě i ze záznamu.
