• Štěpán Černý, ředitel Odboru koordinace evropských politik, Úřad vlády ČR
• Karolína Kottová, zástupkyně vedoucí a vedoucí politické sekce, Evropská komise v ČR
• Milan Votypka, terénní koordinátor organizace Pomáháme lidem na útěku
Moderátorka: Kateřina Etrychová.
Migrační krize roku 2015 ukázala, že dosavadní pravidla azylového procesu v Evropské unii nejsou ideální. Takzvaný Dublinský systém totiž přenechal zodpovědnost za azylový proces zemím, do kterých migranti dorazili jako první. Země jako Itálie či Řecko tak v době krize čelily obrovskému ekonomickému i administrativnímu tlaku a také situace v uprchlických táborech neposkytovala vždy pro jejich obyvatele základní zabezpečení. Dosavadním pokusům o reformu stávajícího systému pak zabránily spory členským zemí EU v otázce přerozdělovacích kvót. Navzdory tématům jako pandemie COVID-19 či Brexit, které momentálně dominují politické diskuzi mezi evropskými lídry, však možnost dalších migračních vln stále trvá. Evropská komise proto v září 2020 navrhla Nový pakt o migraci a azylu, který má reformu odblokovat. Cílem je především zásadně posílit spolupráci se zeměmi, přes něž nebo odkud migrace přichází a zvýšit účinnost prověřování nelegálně příchozích a jejich následné navrácení do domovské země. Návrh obsahuje i vyjasnění pravidel pro ochranu uprchlíků a zranitelných skupin a také systém účinné solidarity pro případy krize. Při jeho platnosti by si členské státy mohly vybrat, zda zemím zažívajícím největší tlak příchodu migrantů pomohou přijímáním relokovaných žadatelů o azyl nebo finanční podporou. Pomoc v krizových situacích by však, ať už v té či oné formě, byla povinná. To, zda bude pakt implementován, je stále otázkou. Vlády zemí EU debatu teprve zahajují, ale protože jde o téma celospolečenské, je na místě vysvětlovat, co obsahem návrhu je a co není.
Co přesně stojí v návrhu nového migračního paktu a co by jeho zavedení znamenalo pro členské země? Má pakt reálnou šanci zefektivnit řízení migrace? Co říká pakt o Schengenu a ochraně hranic? Jak se k paktu staví vláda ČR a ostatní země EU? Které země jsou největšími zastánci a naopak kritiky takzvané „povinné solidarity“? Jak návrh hodnotí experti? Dokáže pakt vyřešit problémy reformy Dublinského systému a má větší šanci, že projde schvalovacím procesem? Lze v dohledné době očekávat další imigrační vlnu do Evropy a co by byly její příčiny? Pokud ano, je na ni Evropa připravena? Jak se země EU postarají o zlepšení situace v uprchlických táborech a dodržování lidských prav běženců? V čem bude spočívat efektivnější integrace migrantů v zemích EU?
• Štěpán Černý, ředitel Odboru koordinace evropských politik, Úřad vlády ČR
• Karolína Kottová, zástupkyně vedoucí a vedoucí politické sekce, Evropská komise v ČR
• Milan Votypka, terénní koordinátor organizace Pomáháme lidem na útěku
Moderátorka: Kateřina Etrychová.
Migrační krize roku 2015 ukázala, že dosavadní pravidla azylového procesu v Evropské unii nejsou ideální. Takzvaný Dublinský systém totiž přenechal zodpovědnost za azylový proces zemím, do kterých migranti dorazili jako první. Země jako Itálie či Řecko tak v době krize čelily obrovskému ekonomickému i administrativnímu tlaku a také situace v uprchlických táborech neposkytovala vždy pro jejich obyvatele základní zabezpečení. Dosavadním pokusům o reformu stávajícího systému pak zabránily spory členským zemí EU v otázce přerozdělovacích kvót. Navzdory tématům jako pandemie COVID-19 či Brexit, které momentálně dominují politické diskuzi mezi evropskými lídry, však možnost dalších migračních vln stále trvá. Evropská komise proto v září 2020 navrhla Nový pakt o migraci a azylu, který má reformu odblokovat. Cílem je především zásadně posílit spolupráci se zeměmi, přes něž nebo odkud migrace přichází a zvýšit účinnost prověřování nelegálně příchozích a jejich následné navrácení do domovské země. Návrh obsahuje i vyjasnění pravidel pro ochranu uprchlíků a zranitelných skupin a také systém účinné solidarity pro případy krize. Při jeho platnosti by si členské státy mohly vybrat, zda zemím zažívajícím největší tlak příchodu migrantů pomohou přijímáním relokovaných žadatelů o azyl nebo finanční podporou. Pomoc v krizových situacích by však, ať už v té či oné formě, byla povinná. To, zda bude pakt implementován, je stále otázkou. Vlády zemí EU debatu teprve zahajují, ale protože jde o téma celospolečenské, je na místě vysvětlovat, co obsahem návrhu je a co není.
Co přesně stojí v návrhu nového migračního paktu a co by jeho zavedení znamenalo pro členské země? Má pakt reálnou šanci zefektivnit řízení migrace? Co říká pakt o Schengenu a ochraně hranic? Jak se k paktu staví vláda ČR a ostatní země EU? Které země jsou největšími zastánci a naopak kritiky takzvané „povinné solidarity“? Jak návrh hodnotí experti? Dokáže pakt vyřešit problémy reformy Dublinského systému a má větší šanci, že projde schvalovacím procesem? Lze v dohledné době očekávat další imigrační vlnu do Evropy a co by byly její příčiny? Pokud ano, je na ni Evropa připravena? Jak se země EU postarají o zlepšení situace v uprchlických táborech a dodržování lidských prav běženců? V čem bude spočívat efektivnější integrace migrantů v zemích EU?
Originální podcast pod značkou Café Evropa, pod kterou probíhají již tradiční debaty v celé ČR na témata, která rezonují v české společnosti. V podcastu se však zaměříme především na osobní zkušenosti našich hostů s EU a jejich pohled na pro ně palčivá témata. Posluchači tak mají možnost poslouchat odlehčené rozhovory s osobnostmi z různých oborů, kteří sdílí své názory, zkušenosti a příběhy související s Evropskou unií.
Více informací o debatách naleznete na cafe-evropa.cz a také na facebooku Café Evropa, kde můžete pravidelné diskuze sledovat živě i ze záznamu.
