Café Evropa

Zpravodajství

Politické zprávy

Jednorázové plasty – co s nimi a jak je omezit?

Originální podcast pod značkou Café Evropa, pod kterou probíhají již tradiční debaty v celé ČR na témata, která rezonují v české společnosti. V podcastu se však zaměříme především na osobní zkušenosti našich hostů s EU a jejich pohled na pro ně palčivá témata. Posluchači tak mají možnost poslouchat odlehčené rozhovory s osobnostmi z různých oborů, kteří sdílí své názory, zkušenosti a příběhy související s Evropskou unií.

Více informací o debatách naleznete na cafe-evropa.cz a také na facebooku Café Evropa, kde můžete pravidelné diskuze sledovat živě i ze záznamu.

• Ladislav Miko, vedoucí, zastoupení evropské komise na Slovensku
• Stanislav Polčák, poslanec Evropského parlamentu, Starostové a nezávislí, EPP - European People's Party
• Soňa Jonášová, zakladatelka, Institut Cirkulární Ekonomiky
• Petr Balner, ředitel oddělení controllingu a analýz, EKO-KOM
Debatu moderuje Martin Vokálek, zástupce ředitele EUROPEUM Institute for European Policy.
V EU se každoročně spotřebuje 580 miliard plastových cigaretových filtrů, 46 miliard plastových lahví na nápoje, 36,4 miliardy plastových brček, 16 miliard plastových kelímků na kávu nebo 2,5 miliardy plastových nádob na potraviny. Většina všech vyrobených plastů končí na skládkách nebo v přírodě. Dle údajů Evropské komise pak plasty tvoří více než 80 % mořského odpadu. Tento problém, ještě prohloubený zvýšenou spotřebou plastových výrobků v časech koronaviru, by měla Evropě pomoci vyřešit směrnice, jež od roku 2021 zakáže prodej jednorázových plastových výrobků. Mimo samotný zákaz směrnice rozšiřuje doposud užívanou zásadu „znečišťovatel platí" zavedením systému rozšířené odpovědnosti výrobce. Směrnice si dále klade za cíl zvýšení recyklovaného obsahu v plastových lahvích na 30 % do roku 2030. Diskutuje se také o zavedení evropské daně z nerecyklovaných plastů. Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že Česko bude na této dani odvádět do evropského rozpočtu zhruba dvě miliardy korun ročně. Navzdory podpoře mnoha členských zemí je daň i terčem kritiků, kteří tvrdí, že daň povede ke hledání způsobů, jak odpady levně odstranit, namísto jejich dalšího využití v oběhovém hospodářství.
Jaká je situace EU a Česka v oblasti produkce plastového odpadu? Jak výrazně se produkce odpadu jednorázových plastových výrobků zhoršila v roce 2020 jako následek koronavirové pandemie a o jaké produkty se v tomto směru jedná? Co je to oběhové hospodářství a jaký může mít pro Česko a Evropu význam? Je postup Evropské unie při řešení nadbytku plastového odpadu správný? Jaká kritika k nové směrnici zaznívá a jak by se dalo předejít obcházení nových pravidel? V čem bude jejich dodržování náročnější a jaký měřitelný účinek z pohledu úbytku plastového odpadu se od zavedení směrnice očekává? Jaké budou dopady těchto opatření a jaká odvětví nebo producenti budou nejvíce ovlivněni? Jak se členské státy staví k nové směrnici a dani?

• Ladislav Miko, vedoucí, zastoupení evropské komise na Slovensku
• Stanislav Polčák, poslanec Evropského parlamentu, Starostové a nezávislí, EPP - European People's Party
• Soňa Jonášová, zakladatelka, Institut Cirkulární Ekonomiky
• Petr Balner, ředitel oddělení controllingu a analýz, EKO-KOM
Debatu moderuje Martin Vokálek, zástupce ředitele EUROPEUM Institute for European Policy.
V EU se každoročně spotřebuje 580 miliard plastových cigaretových filtrů, 46 miliard plastových lahví na nápoje, 36,4 miliardy plastových brček, 16 miliard plastových kelímků na kávu nebo 2,5 miliardy plastových nádob na potraviny. Většina všech vyrobených plastů končí na skládkách nebo v přírodě. Dle údajů Evropské komise pak plasty tvoří více než 80 % mořského odpadu. Tento problém, ještě prohloubený zvýšenou spotřebou plastových výrobků v časech koronaviru, by měla Evropě pomoci vyřešit směrnice, jež od roku 2021 zakáže prodej jednorázových plastových výrobků. Mimo samotný zákaz směrnice rozšiřuje doposud užívanou zásadu „znečišťovatel platí" zavedením systému rozšířené odpovědnosti výrobce. Směrnice si dále klade za cíl zvýšení recyklovaného obsahu v plastových lahvích na 30 % do roku 2030. Diskutuje se také o zavedení evropské daně z nerecyklovaných plastů. Ministerstvo životního prostředí odhaduje, že Česko bude na této dani odvádět do evropského rozpočtu zhruba dvě miliardy korun ročně. Navzdory podpoře mnoha členských zemí je daň i terčem kritiků, kteří tvrdí, že daň povede ke hledání způsobů, jak odpady levně odstranit, namísto jejich dalšího využití v oběhovém hospodářství.
Jaká je situace EU a Česka v oblasti produkce plastového odpadu? Jak výrazně se produkce odpadu jednorázových plastových výrobků zhoršila v roce 2020 jako následek koronavirové pandemie a o jaké produkty se v tomto směru jedná? Co je to oběhové hospodářství a jaký může mít pro Česko a Evropu význam? Je postup Evropské unie při řešení nadbytku plastového odpadu správný? Jaká kritika k nové směrnici zaznívá a jak by se dalo předejít obcházení nových pravidel? V čem bude jejich dodržování náročnější a jaký měřitelný účinek z pohledu úbytku plastového odpadu se od zavedení směrnice očekává? Jaké budou dopady těchto opatření a jaká odvětví nebo producenti budou nejvíce ovlivněni? Jak se členské státy staví k nové směrnici a dani?

Aplikace Youradio Talk

Jednorázové plasty – co s nimi a jak je omezit?

Poslechněte si podcast