Café Evropa

Zpravodajství

Politické zprávy

Evropská strategie pro rovnost LGBTIQ+ občanů

Originální podcast pod značkou Café Evropa, pod kterou probíhají již tradiční debaty v celé ČR na témata, která rezonují v české společnosti. V podcastu se však zaměříme především na osobní zkušenosti našich hostů s EU a jejich pohled na pro ně palčivá témata. Posluchači tak mají možnost poslouchat odlehčené rozhovory s osobnostmi z různých oborů, kteří sdílí své názory, zkušenosti a příběhy související s Evropskou unií.

Více informací o debatách naleznete na cafe-evropa.cz a také na facebooku Café Evropa, kde můžete pravidelné diskuze sledovat živě i ze záznamu.

• Irena Moozová, ředitelka pro rovné příležitosti a občanství EU, Generální ředitelství spravedlnost a spotřebitele (DG JUST), Evropská komise
• Jakub Machačka, vedoucí Oddělení sekretariátu Rady vlády pro lidská práva, Úřad vlády
• Lucia Zachariášová, právnička, iniciativa Jsme fér a vedoucí advocacy týmu, Prague Pride
Debatu moderuje Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
V posledních letech došlo k několika změnám, které napomohly zlepšit postavení LGBTIQ osob v evropské společnosti. Ačkoliv již 21 členských států EU na vnitrostátní úrovni legálně uznalo páry stejného pohlaví a přestože hodnoty rovnosti, nediskriminace a rovnost příležitostí jsou základními hodnotami EU, tak se nadále v některých státech EU setkáváme se závažnými případy diskriminace. Jedná se například o útoky na veřejné akce pořádané LGBTIQ osobami, vyhlašování „zón bez ideologie LGBTIQ“ či homofobní zastrašování na karnevalových slavnostech. Navíc jsou napříč Evropou patrné i regionální rozdíly, kdy se celkově společenské přijetí LGBTIQ osob v EU od roku 2015 zvýšilo, ale v devíti členských státech naopak došlo ke zhoršení. Česká republika v tomto ohledu podle posledního průzkumu veřejného mínění zaostává za evropským průměrem. V reakci na to představila Evropská komise Evropskou strategii pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020-2025, která reaguje nejen na různé problémy, kterým čelí tyto skupiny, ale také na výzvy samotných členských států a Evropského parlamentu. Tato strategie představuje řadu cílených opatření v rámci čtyř pilířů a má za cíl bojovat proti diskriminaci LGBTIQ osob, zajistit jejich bezpečnost, budovat inkluzivní společnosti a stanovuje si vedoucí roli při prosazování rovnosti LGBTIQ osob po celém světě. Strategie zdůrazňuje začleňování těchto priorit do všech evropských politik, aktivit a nástrojů.
Jakými konkrétními kroky a pomocí jakých prostředků má Strategie zlepšit postavení LGBTIQ osob v EU a i mimo ní? V čem spočívá aktuální nepříliš příznivá situace v oblasti akceptace těchto osob v České republice a dalších středoevropských státech, a jak konkrétně ji může implementace Strategie pomoci zlepšit? Ve kterých oblastech života jsou LGBTIQ osoby nejvíce diskriminovány a jaká opatření Strategie na ně cílí? Plánuje se Evropská komise blíže zaobírat problematikou „zón bez ideologie LGBTIQ“ a jaké nástroje na potlačení takové diskriminace může využít? Zabývá se Strategie taktéž problematikou občanské společnosti a útoků na organizace, které se věnují ochraně LGBTIQ osob?

• Irena Moozová, ředitelka pro rovné příležitosti a občanství EU, Generální ředitelství spravedlnost a spotřebitele (DG JUST), Evropská komise 
• Jakub Machačka, vedoucí Oddělení sekretariátu Rady vlády pro lidská práva, Úřad vlády 
• Lucia Zachariášová, právnička, iniciativa Jsme fér a vedoucí advocacy týmu, Prague Pride
Debatu moderuje Vladimír Bartovic, ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM.
V posledních letech došlo k několika změnám, které napomohly zlepšit postavení LGBTIQ osob v evropské společnosti. Ačkoliv již 21 členských států EU na vnitrostátní úrovni legálně uznalo páry stejného pohlaví a přestože hodnoty rovnosti, nediskriminace a rovnost příležitostí jsou základními hodnotami EU, tak se nadále v některých státech EU setkáváme se závažnými případy diskriminace. Jedná se například o útoky na veřejné akce pořádané LGBTIQ osobami, vyhlašování „zón bez ideologie LGBTIQ“ či homofobní zastrašování na karnevalových slavnostech. Navíc jsou napříč Evropou patrné i regionální rozdíly, kdy se celkově společenské přijetí LGBTIQ osob v EU od roku 2015 zvýšilo, ale v devíti členských státech naopak došlo ke zhoršení. Česká republika v tomto ohledu podle posledního průzkumu veřejného mínění zaostává za evropským průměrem. V reakci na to představila Evropská komise Evropskou strategii pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020-2025, která reaguje nejen na různé problémy, kterým čelí tyto skupiny, ale také na výzvy samotných členských států a Evropského parlamentu. Tato strategie představuje řadu cílených opatření v rámci čtyř pilířů a má za cíl bojovat proti diskriminaci LGBTIQ osob, zajistit jejich bezpečnost, budovat inkluzivní společnosti a stanovuje si vedoucí roli při prosazování rovnosti LGBTIQ osob po celém světě. Strategie zdůrazňuje začleňování těchto priorit do všech evropských politik, aktivit a nástrojů.
Jakými konkrétními kroky a pomocí jakých prostředků má Strategie zlepšit postavení LGBTIQ osob v EU a i mimo ní? V čem spočívá aktuální nepříliš příznivá situace v oblasti akceptace těchto osob v České republice a dalších středoevropských státech, a jak konkrétně ji může implementace Strategie pomoci zlepšit? Ve kterých oblastech života jsou LGBTIQ osoby nejvíce diskriminovány a jaká opatření Strategie na ně cílí? Plánuje se Evropská komise blíže zaobírat problematikou „zón bez ideologie LGBTIQ“ a jaké nástroje na potlačení takové diskriminace může využít? Zabývá se Strategie taktéž problematikou občanské společnosti a útoků na organizace, které se věnují ochraně LGBTIQ osob?

Aplikace Youradio Talk

Evropská strategie pro rovnost LGBTIQ+ občanů

Poslechněte si podcast