Café Evropa

Zpravodajství

Politické zprávy

Café Evropa online: Ruská válka na Ukrajině – je evropská podpora Ukrajiny dostatečná?

Originální podcast pod značkou Café Evropa, pod kterou probíhají již tradiční debaty v celé ČR na témata, která rezonují v české společnosti. V podcastu se však zaměříme především na osobní zkušenosti našich hostů s EU a jejich pohled na pro ně palčivá témata. Posluchači tak mají možnost poslouchat odlehčené rozhovory s osobnostmi z různých oborů, kteří sdílí své názory, zkušenosti a příběhy související s Evropskou unií.

Více informací o debatách naleznete na cafe-evropa.cz a také na facebooku Café Evropa, kde můžete pravidelné diskuze sledovat živě i ze záznamu.

Hosté: 


 Martin Dvořák, náměstek ministra, Ministerstvo zahraničních věcí ČR
 Petra Gombalová Kyslingerová, vedoucí oddělení pro Ukrajinu, Evropská služba pro vnější činnost
 Jan Šír, vědecký pracovník, Katedra ruských a východoevropských studií, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy
 Lenka Víchová, ukrajinistka


Moderátor: Luboš Palata, Deník
--------------------------------
Válka na Ukrajině je jedním z nejsilnějších hybatelů politické mezinárodní scény již přes devět měsíců. Od prvních měsíců ruské invaze státy Evropské unie hledaly cestu, jak napadenou Ukrajinu podpořit a zároveň se přímo nezapojit do otevřeného vojenského konfliktu. Mimo sankční balíčky směřované na ruské obchodní aktivity, udělování víz i konkrétní jednotlivce, jejichž působnost ale nebyla okamžitá, se jako nejefektivnější cesta ukázaly dodávky těžké vojenské techniky a vojenského materiálu přímo ukrajinské armádě. Ostatní formy pomoci jako humanitární nebo finanční hrají rovněž důležitou roli. Česko na pomoc Ukrajině vydalo přibližně 17 miliard korun, z čehož 13 miliard tvořily nevojenské příspěvky jako humanitární dávky, zařízení ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny nebo výdaje na zdravotnictví. V zářijovém proslovu o současném stavu Unie Ursula von der Leyen zmínila vojenskou podporu Ukrajiny a sankční balíčky proti Rusku jako jeden z hlavních úspěchů EU v roce 2022 a zároveň upozornila na nutnost pokračovat v těchto krocích i v následujícím roce. Zdůraznila, že konec ozbrojeného konfliktu je v nedohlednu, a tak by vlny solidární pomoci, dodávky zbraní i rozšiřování sankcí neměly polevovat. Na tyto konkrétní body se soustředí i Česko v rámci svého předsednictví v Radě EU.
Co vyjednávání a následné dodávání zbraní a další pomoci vypovídá o směřování jednotlivých členských států EU? Ovlivnila jednání ohledně příspěvků jejich vzájemné vztahy? Bude většina států EU ochotna i nadále přispívat ze svých rozpočtů na pomoc Ukrajině? Co se objevilo v dalším slibovaném sankčním balíčku, který byl projednáván 30. 9. 2022? Jaký byl rozdíl v přístupu EU a NATO k dodávkám zbraní? Jak se jednotlivá pomoc odráží v rozpočtech států i EU? Neohrozila ČR dodávkami vojenského materiálu Ukrajině svou vlastní obranyschopnost?

Hosté: 

<ul>
 <li>Martin Dvořák, náměstek ministra, Ministerstvo zahraničních věcí ČR</li>
 <li>Petra Gombalová Kyslingerová, vedoucí oddělení pro Ukrajinu, Evropská služba pro vnější činnost</li>
 <li>Jan Šír, vědecký pracovník, Katedra ruských a východoevropských studií, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy</li>
 <li>Lenka Víchová, ukrajinistka 
</li>
</ul>
Moderátor: Luboš Palata, Deník
--------------------------------
Válka na Ukrajině je jedním z nejsilnějších hybatelů politické mezinárodní scény již přes devět měsíců. Od prvních měsíců ruské invaze státy Evropské unie hledaly cestu, jak napadenou Ukrajinu podpořit a zároveň se přímo nezapojit do otevřeného vojenského konfliktu. Mimo sankční balíčky směřované na ruské obchodní aktivity, udělování víz i konkrétní jednotlivce, jejichž působnost ale nebyla okamžitá, se jako nejefektivnější cesta ukázaly dodávky těžké vojenské techniky a vojenského materiálu přímo ukrajinské armádě. Ostatní formy pomoci jako humanitární nebo finanční hrají rovněž důležitou roli. Česko na pomoc Ukrajině vydalo přibližně 17 miliard korun, z čehož 13 miliard tvořily nevojenské příspěvky jako humanitární dávky, zařízení ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny nebo výdaje na zdravotnictví. V zářijovém proslovu o současném stavu Unie Ursula von der Leyen zmínila vojenskou podporu Ukrajiny a sankční balíčky proti Rusku jako jeden z hlavních úspěchů EU v roce 2022 a zároveň upozornila na nutnost pokračovat v těchto krocích i v následujícím roce. Zdůraznila, že konec ozbrojeného konfliktu je v nedohlednu, a tak by vlny solidární pomoci, dodávky zbraní i rozšiřování sankcí neměly polevovat. Na tyto konkrétní body se soustředí i Česko v rámci svého předsednictví v Radě EU.
Co vyjednávání a následné dodávání zbraní a další pomoci vypovídá o směřování jednotlivých členských států EU? Ovlivnila jednání ohledně příspěvků jejich vzájemné vztahy? Bude většina států EU ochotna i nadále přispívat ze svých rozpočtů na pomoc Ukrajině? Co se objevilo v dalším slibovaném sankčním balíčku, který byl projednáván 30. 9. 2022? Jaký byl rozdíl v přístupu EU a NATO k dodávkám zbraní? Jak se jednotlivá pomoc odráží v rozpočtech států i EU? Neohrozila ČR dodávkami vojenského materiálu Ukrajině svou vlastní obranyschopnost?

Aplikace Youradio Talk

Café Evropa online: Ruská válka na Ukrajině – je evropská podpora Ukrajiny dostatečná?

Poslechněte si podcast