Café Evropa

Zpravodajství

Politické zprávy

Café Evropa online: Budoucnost společné zemědělské politiky – kdo z ní bude profitovat?

Originální podcast pod značkou Café Evropa, pod kterou probíhají již tradiční debaty v celé ČR na témata, která rezonují v české společnosti. V podcastu se však zaměříme především na osobní zkušenosti našich hostů s EU a jejich pohled na pro ně palčivá témata. Posluchači tak mají možnost poslouchat odlehčené rozhovory s osobnostmi z různých oborů, kteří sdílí své názory, zkušenosti a příběhy související s Evropskou unií.

Více informací o debatách naleznete na cafe-evropa.cz a také na facebooku Café Evropa, kde můžete pravidelné diskuze sledovat živě i ze záznamu.

Hosté:
- Jan Doležal, prezident, Agrární komora ČR
- Petr Jílek, náměstek ekologického zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání, Ministerstvo zemědělství ČR
- Michal Nekvasil, Generální ředitelství pro oblast klimatu, Evropská komise
- Kateřina Urbánková, manažerka svazu, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců
- Veronika Vrecionová, poslankyně Evropského parlamentu, ODS/ skupina Evropských konzervativců a reformistů
Moderátorka: Helena Truchlá, České zájmy v EU.
-----
Evropská unie koordinuje zemědělskou politiku svých členských států již od 60. let. Společnou zemědělskou politikou se snaží podpořit produkci, zvýšit kvalitu potravin, chránit životní prostředí a také zabránit migraci lidí do měst. To dělá především pomocí dotací udělovaných zemědělcům nebo zemědělským podnikům. Tyto dotace postupem času klesají, stále však tvoří více než třetinu celkového rozpočtu EU. Unie se také v rámci snahy o uhlíkovou neutralitu přesouvá v čím dál větší míře od konvenčního zemědělství k tomu ekologickému. Její cíl počítá s tím, že do roku 2030 by měla být čtvrtina evropského zemědělství v ekologickém režimu. V současné době totiž zemědělství tvoří asi 10 procent celkových emisí v EU. Česká republika se v podílu ekologicky obdělávané půdy umísťuje nad průměrem EU, tento trend však v posledních letech stagnuje. Konvenční systém zemědělství navíc díky úspornému procesu nabízí zákazníkům levnější potraviny. A i když zájem o biopotraviny v ČR roste, na celkové spotřebě mají ekologické produkty stále jen zanedbatelný podíl.
Je zvyšující se podpora ekologického zemědělství krok správným směrem? Jak nastavit ekoschémata pro období 2023-2027 tak, aby motivovala zemědělce hospodařit udržitelně? Jak může společná zemědělská politika pomoci udržitelnému hospodaření v lesích? Má tato podpora šanci změnit stagnující trend ekologického zemědělství v ČR? Neztratí evropské podniky schopnost konkurovat těm mimoevropským? Jaký bude dopad nové zemědělské politiky na české občany? Nezpůsobí tento krok zvýšení cen potravin? Je možné navýšit v ČR podíl biopotravin ve veřejném stravování bez zvýšení cen, tak jako se to povedlo v jiných zemích? Má vůbec cenu v České republice více podporovat ekologické zemědělství i přes nepříliš vysoký zájem občanů o biopotraviny? Nebo existuje naopak šance, že se se zvýšenou produkcí cena ekologických produktů sníží?
----
Debata proběhla 25. dubna 2022 online formou.

Hosté: 
- Jan Doležal, prezident, Agrární komora ČR 
- Petr Jílek, náměstek ekologického zemědělství, komodit, výzkumu a vzdělávání, Ministerstvo zemědělství ČR 
- Michal Nekvasil, Generální ředitelství pro oblast klimatu, Evropská komise 
- Kateřina Urbánková, manažerka svazu, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců 
- Veronika Vrecionová, poslankyně Evropského parlamentu, ODS/ skupina Evropských konzervativců a reformistů 
Moderátorka: Helena Truchlá, České zájmy v EU. 
----- 
Evropská unie koordinuje zemědělskou politiku svých členských států již od 60. let. Společnou zemědělskou politikou se snaží podpořit produkci, zvýšit kvalitu potravin, chránit životní prostředí a také zabránit migraci lidí do měst. To dělá především pomocí dotací udělovaných zemědělcům nebo zemědělským podnikům. Tyto dotace postupem času klesají, stále však tvoří více než třetinu celkového rozpočtu EU. Unie se také v rámci snahy o uhlíkovou neutralitu přesouvá v čím dál větší míře od konvenčního zemědělství k tomu ekologickému. Její cíl počítá s tím, že do roku 2030 by měla být čtvrtina evropského zemědělství v ekologickém režimu. V současné době totiž zemědělství tvoří asi 10 procent celkových emisí v EU. Česká republika se v podílu ekologicky obdělávané půdy umísťuje nad průměrem EU, tento trend však v posledních letech stagnuje. Konvenční systém zemědělství navíc díky úspornému procesu nabízí zákazníkům levnější potraviny. A i když zájem o biopotraviny v ČR roste, na celkové spotřebě mají ekologické produkty stále jen zanedbatelný podíl.
Je zvyšující se podpora ekologického zemědělství krok správným směrem? Jak nastavit ekoschémata pro období 2023-2027 tak, aby motivovala zemědělce hospodařit udržitelně? Jak může společná zemědělská politika pomoci udržitelnému hospodaření v lesích? Má tato podpora šanci změnit stagnující trend ekologického zemědělství v ČR? Neztratí evropské podniky schopnost konkurovat těm mimoevropským? Jaký bude dopad nové zemědělské politiky na české občany? Nezpůsobí tento krok zvýšení cen potravin? Je možné navýšit v ČR podíl biopotravin ve veřejném stravování bez zvýšení cen, tak jako se to povedlo v jiných zemích? Má vůbec cenu v České republice více podporovat ekologické zemědělství i přes nepříliš vysoký zájem občanů o biopotraviny? Nebo existuje naopak šance, že se se zvýšenou produkcí cena ekologických produktů sníží? 
---- 
Debata proběhla 25. dubna 2022 online formou.

Aplikace Youradio Talk

Café Evropa online: Budoucnost společné zemědělské politiky – kdo z ní bude profitovat?

Poslechněte si podcast