ČNB razantně zvýšila sazby. Ekonomové mají pochopení, vláda to kritizuje. Proto jsou monetární a fiskální politika oddělené, vysvětluje Rod

„Rozdílný názor centrální banky a vlády je učebnicovým příkladem toho, proč jsou fiskální a monetární politika oddělené,“ upozorňuje Aleš Rod, ekonom a ředitel Centra ekonomických a tržních analýz. Úrokové sazby jsou jedním z hlavních nástrojů, kterým centrální banka řídí cenovou stabilitu. Při stanovování jejich výše se ČNB na potřeby vlády neohlíží. Rod v pořadu Byznys na Rádiu Z připustil, že politici mají z části pravdu, když říkají, že inflace je nákladová. S tím Česká republika jako malá exportní ekonomika nic nezmůže. „Je tam ale určitě také kombinace poptávkového vlivu po spotřebním zboží, po investicích. A ten by měla zvýšená sazba utlumit,“ vysvětluje Rod.

Zdůraznil také to, že zvýšení sazeb může zvýšit zájem zahraničních investorů o Českou republiku. Očekávaným dopadem bude zdražení hypoték a firemních úvěrů. Na druhé straně by měly být zvýšené také úroky z vkladů. K tomu by podle Roda měla přispět i dravá konkurence na bankovním trhu. „Ta je na úplně jiné úrovni, než tomu bylo třeba před deseti nebo dvaceti lety, kdy většina vkladů byla držena ve čtyřech velkých bankách,“ dodává ekonom v rozhovoru s moderátorem Jaroslavem Dědičem. Podle Roda nešlo o poslední zvýšení úrokových sazeb v tomto roce.

Ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO zvýšení úrokových sazeb kritizuje také z toho důvodu, že tím dojde ke zdražení obsluhy státního dluhu. Ta letos daňové poplatníky stála přibližně 40 miliard korun, v příštím roce by to mělo být podle odhadů Roda okolo 50 miliard korun.

Hostem moderátora Jaroslava Dědiče byl ekonom Aleš Rod. Poslechněte si záznam rozhovoru.