Od otevření hrobky faraona Tutanchamona uplynulo sto let
O epizodě podcastu
„V listopadu 1922 se Údolí králů na jihu Egypta stalo dějištěm celosvětové senzace. Britský amatérský archeolog Howard Carter tady už několik let prováděl vykopávky s cílem najít jakoukoliv královskou hrobku, kterou v minulosti nenavštívili vykradači,” začíná vědecký redaktor Prima ZOOM Miroslav Honsů vyprávění o objevu Tutanchamonovy hrobky, od něhož brzy uplyne sto let. „Jako první vešel dovnitř Carterův mecenáš lord Carnarvon a podle milovníků záhad se právě tím stal o několik měsíců později první obětí údajné faraonovy kletby,” dodává host byznysovo-vědecko-technologického magazínu na Rádiu ZET.
Objev hrobky faraona Tutanchamona je považován za jeden z největších úspěchů archeologie v historii. Kromě ikonické zlaté masky skrýval tento hrob řadu jiných cenností i obyčejných předmětů. Hlavně stál za vznikem pověsti o kruté kletbě faraonů, která objevitele odsoudila k záhubě. „Jako první zemřel v dubnu 1923 lord Carnarvon, údajně na špatně ošetřené kousnutí komárem. V den jeho smrti v Káhiře vypadl proud a v Anglii pošel jeho oblíbený pes,” vyjmenovává Honsů s tím, že to tehdy dosvědčil Carnarvonův syn.
„Podle badatelů měla údajná faraonova pomsta postupně dolehnout na sedmnáct lidí. Samotný Howard Carter se dožil relativně požehnaných 64 let a zemřel v březnu 1939 na rakovinu,” pokračuje Honsů. „Přestože tato úmrtí mohla na první pohled vypadat jako důsledek faraonovy kletby, vědci pochopitelně hledají jejich příčinu jinde. Kromě snadno vysvětlitelných přirozených důvodů se nabízí i účinek bakterií vegetujících uvnitř hrobky na potravinách nebo na vnitřnostech faraona,” dodává Miroslav Honsů s poukázáním na to, že do objevu penicilinu chybělo v době otevření hrobky šest let.
Romana Navarová se s Miroslavem Honsů dále bavila třeba o kolosální explozi šířící se vesmírem nebo o mravencích. Poslechněte si celý Byznys: