Globální oteplování mělo specifické maskování. Je ještě horší, než jsme předpokládali
Poslechněte si podcast
21. 2. 2023
18 min
O epizodě podcastu
Od poloviny 19. století jsou větry na Zemi stále bouřlivější. To zjistili klimatologové na základě satelitních a pozemních měření. „Větry rychleji zanášejí prach a písek z pouští do ovzduší, což následně dokazuje množství půdního prachu v ledových jádrech, oceánských sedimentech či rašeliništích,” vysvětluje host vědecko-technologického byznysového magazínu Rádia ZET, redaktor Prima ZOOM Miroslav Honsů. Nový výzkum odhalil specifické maskování globálního oteplování, které dosavadní modely nebraly v potaz.
Hladina minerálního prachu v atmosféře měla podle Miroslava Honsů od roku 1850 vzrůst přibližně o 55 procent. „Za těmito novými zjištěními stojí atmosférický fyzik Jasper Kok z Kalifornské univerzity v Los Angeles. Ten důrazně varuje, že klimatické modely neberou tuto záležitost v potaz,” doplňuje Honsů. Pokud by se množství prachu v atmosféře snížilo, dopad oteplování bude rázem vyšší. Prachové částice v atmosféře totiž rozptylují sluneční světlo zpět do vesmíru, případně narušují mraky ve velkých výškách. Tyto mraky ale působí jako poklička zadržující stoupající teplejší vzduch, mají tedy ochlazující účinek.
„Momentálně neexistují žádné kvalitní studie, které by se zabývaly budoucím vývojem prachových částic. Není proto jednoduché říci, zda se jejich množství bude výhledově měnit, případně jakým způsobem,” připomíná Honsů. Přímý dopad aktuálního množství prachových částic na oteplování se ale vyčíslit dá.
Poslechněte si celý pořad Byznys Romany Navarové: