HaDivadlo — Centrum experimentálního divadla

Společnost

Divadelní umění

Filosofie

Umění

Weronika Parfianowicz a Anna Remešová: Nerůst a kulturní instituce, bezpečný konflikt, otevřený dopis ministru kultury

Budoucnost divadla

Když se nemůže divadlo hrát, nabízí tento unikátní odstup alespoň možnost divadlo reflektovat. V mnoha textech a rozhovorech o budoucnosti divadla se mluví o takzvané třetí divadelní reformě. Pojem navazuje na myšlení Kazimierze Brauna, který za první divadelní reformu označoval proměnu divadla na přelomu 19. a 20. století a za druhou dění spjaté s kontrakulturním hnutím šedesátých let. Jaký by měl být charakter třetí divadelní reformy – dnes, v časech, kdy pandemie koronaviru naplnila vizi Heinera Müllera, jenž vybízel divadla na rok zavřít, abychom pochopili jejich hodnotu? Dá se začít tam, kde jsme skončili? Jaké jsou nejzajímavější koncepty a nástroje, kterými můžeme začít revizi divadla? A je divadlo ve svém posledním tažení, nebo se naopak může stát po filmu, který ovládl 20. století, vůdčím druhem umění pro svoji neredukovatelnost do online prostoru? Co jsou otázky divadla budoucnosti? A proč divadlo potřebujeme? Kolektiv HaDivadla vytvořil tento podcast ve snaze sdílet rozhovory o budoucnosti divadla s lidmi, s nimiž se rádi o divadle bavíme. Příjemný poslech! — www.hadivadlo.cz

Speciální díl podcastu Budoucnost divadla, který v HaDivadle provázel uzavřené měsíce loňské pandemické Sezony 46: Adaptace, věnujeme rozmýšlení a diskuzi o titulním pojmu naší aktuální Sezony 47: Nerůst. Setkali jsme se dálkově s Weronikou Parfianowicz, polskou teoretičkou a aktérkou činností Instytutu Kultury při Varšavské univerzitě, a Annou Remešovou, výtvarnou kritičkou či aktivistkou, spolupůsobitelkou Feministické instituce. Společně jsme na úvod hledali směr, jak formulovat potřebnost nerůstové alternativy (v organizování, ekonomice či každodenní lidské zkušenosti) tváří v tvář k prohlubování trvajících globálních krizí úderem současného ukrajinsko-ruského válečného konfliktu. Následnou charakteristikou kořenů či východisek a idejí politicko-environmentálně-etické nerůstové perspektivy (budoucnosti) jsme se přiblížili k rozpravě nad pozicí a možnostmi kulturních institucí – jako středisek možné nerůstové transformace s širším, nejen uměleckým záběrem. Weronika představila studii situace na polské divadelní mapě, publikovanou v periodiku Czas kultury, Anna pobídla k zájmu o sdílený-nerůstový rezidenční program finské instituce Mustarinda a jejích projektů, jichž se už některé české umělkyně či tvůrci účastní. Reflexe limitů současného fungování kulturních provozů – nacházejících se v setrvačném, vyčerpaném, nebo širšímu okruhu uzavřeném stavu – nás přivedla k rozpravě nad strategiemi péče o možný vývoj, související mj. ve formulacích Giorgose Kallise, jednoho v současnosti z nejcitovanějších teoretiků nerůstu (překlad jeho knihy Na obranu nerůstu brzy vyjde v Nakladatelství Neklid), s pojmem „bezpečného konfliktu“ a nastolování proti-pohledů v rámu nenásilné komunikace a imaginace. Kallis a další autoři chápou možnou budoucnost a vizi utopie nikoli jako trvalý, pevný stav, ale jako neukončitelný proces – dynamický pohyb, v němž je třeba být aktivní a pečující takřka každodenně. Z těchto pohnutek také vychází i na závěr rozhovoru představený společný otevřený dopis ministru kultury, který zástupci různých tuzemských kulturních institucí nyní otevírají k podpisu a sdílení širšímu okolí a je publikován v periodiku A2 – 5/2022 s tématem Nerůst. — Moderují: Matěj Nytra a Ivan Buraj. Hosté: Weronika Parfianowicz a Anna Remešová

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Weronika Parfianowicz a Anna Remešová: Nerůst a kulturní instituce, bezpečný konflikt, otevřený dopis ministru kultury

Poslechněte si podcast