
Sodja Lotker: Nezávislost a propojení, politika vnímání, postkomunistická imaginace

V sedmém rozhovoru série podcastů jsme se setkali s kurátorkou, dramaturgyní a pedagožkou Sodjou Lotker nad reflexí vývoje českého porevolučního divadla. Společně jsme promýšleli, co a vůči čemu vymezují označení jako alternativní, progresivní či experimentální divadlo. Zastavení u slova nezávislý zarámoval obraz kovboje v prérii – potřebu přežít navzdory Sodja rozkryla jako zásadní politickou a ekologickou otázku současnosti. Hledali jsme také klíčové procesy pro budoucí divadlo, jako jsou komunitní vztahy, sdílené prožívání a chvění, které se s každou reprízou a setkáním proměňuje. Nahlížení percepčních rovin divadla jako politických nás pobídlo k přemýšlení o nestabilitě, nejistotě a nejednoznačnosti, ale i transparentním pojmenovávání vlastní životní zkušenosti. Možnost bránit se hierarchiím a osvobozovat se od utváření značek a produktů nachází Sodja v kontaktu se studenty, snažili jsme se také pojmenovat, jakými kroky se můžou k větší otevřenosti ubírat i různé instituce. V závěru jsme se také věnovali limitům různých participačních divadelních formátů, se kterými je Sodja ve své práci v kontaktu nejčastěji. Rozhovor jsme uzavřeli myšlenkou na iniciační zážitek uchopování a pouštění chaosu, který nám snad znovu bude přinášet divadlo budoucnosti. — Moderují: Anna Prstková, Ivan Buraj. Host: Sodja Lotker.
Popis podcastu
Když se nemůže divadlo hrát, nabízí tento unikátní odstup alespoň možnost divadlo reflektovat. V mnoha textech a rozhovorech o budoucnosti divadla se mluví o takzvané třetí divadelní reformě. Pojem navazuje na myšlení Kazimierze Brauna, který za první divadelní reformu označoval proměnu divadla na přelomu 19. a 20. století a za druhou dění spjaté s kontrakulturním hnutím šedesátých let. Jaký by měl být charakter třetí divadelní reformy – dnes, v časech, kdy pandemie koronaviru naplnila vizi Heinera Müllera, jenž vybízel divadla na rok zavřít, abychom pochopili jejich hodnotu? Dá se začít tam, kde jsme skončili? Jaké jsou nejzajímavější koncepty a nástroje, kterými můžeme začít revizi divadla? A je divadlo ve svém posledním tažení, nebo se naopak může stát po filmu, který ovládl 20. století, vůdčím druhem umění pro svoji neredukovatelnost do online prostoru? Co jsou otázky divadla budoucnosti? A proč divadlo potřebujeme? Kolektiv HaDivadla vytvořil tento podcast ve snaze sdílet rozhovory o budoucnosti divadla s lidmi, s nimiž se rádi o divadle bavíme. Příjemný poslech! — www.hadivadlo.cz