HaDivadlo — Centrum experimentálního divadla

Společnost

Divadelní umění

Filosofie

Umění

Anna Chrtková, Jan Matýsek: Pomalost, tělo, vitální materialismus

Budoucnost divadla

Když se nemůže divadlo hrát, nabízí tento unikátní odstup alespoň možnost divadlo reflektovat. V mnoha textech a rozhovorech o budoucnosti divadla se mluví o takzvané třetí divadelní reformě. Pojem navazuje na myšlení Kazimierze Brauna, který za první divadelní reformu označoval proměnu divadla na přelomu 19. a 20. století a za druhou dění spjaté s kontrakulturním hnutím šedesátých let. Jaký by měl být charakter třetí divadelní reformy – dnes, v časech, kdy pandemie koronaviru naplnila vizi Heinera Müllera, jenž vybízel divadla na rok zavřít, abychom pochopili jejich hodnotu? Dá se začít tam, kde jsme skončili? Jaké jsou nejzajímavější koncepty a nástroje, kterými můžeme začít revizi divadla? A je divadlo ve svém posledním tažení, nebo se naopak může stát po filmu, který ovládl 20. století, vůdčím druhem umění pro svoji neredukovatelnost do online prostoru? Co jsou otázky divadla budoucnosti? A proč divadlo potřebujeme? Kolektiv HaDivadla vytvořil tento podcast ve snaze sdílet rozhovory o budoucnosti divadla s lidmi, s nimiž se rádi o divadle bavíme. Příjemný poslech! — www.hadivadlo.cz

Druhého rozhovoru se účastnili Anna Chrtková a Jan Matýsek, scénografové a vizuální tvůrci. Pro oba je rozptyl tvorby mezi hmotnou scénografií a virtuálními prostory vedoucím tématem. Podle výtvarného kritika a kurátora Borise Groyse, jehož esej Under the Gaze of Theory Anička doporučila, je právě schopnost sebereflexe a rámování díla existujícími estetickými východisky typická pro současnou scénu, jelikož „dohled teorie“ číhá v galerii, kritice i při studijních klauzurách. Groys ale mluví také o magnetu společného – jako společné smrti, společného nebezpečí – které vychází z vnímání celospolečenské situace v nouzi. Motiv sdílení a pomalosti jsme rozebírali na příkladu kurátorské streamovací série Slow TV, který Anička připravuje společně s Petrem Dlouhým pod Divadlem X10. Koncepty mj. cestovních a subjektivizovaných videí v dlouhotrvajícím formátu akcentují pozici diváka, který během dne vysílání může prostřídat několik prostor dle svého režimu, ale také nemusí. Pro Honzu je v jeho portfoliu video-narativů ústředním tématem voda – hydrofeminismus (Astrida Neimanis) a analýza těla. Aničku přivedla politická filosofka Jane Bennetová ve známém textu Síla věcí na stopu tzv. vitálního materialismu. Každý objekt z ne-lidské sféry může být auratický a promlouvat a naopak: člověk je také „chodícím a mluvícím minerálem“. Možnosti virtuální komunikace jsou v čase sociální distance ozvěnou fyzického setkávání při scénických dílech. Divadlo budoucnosti proto Honza vnímá jako možného obojživelníka, nacházejícího symbiózu mezi hmotným a digitálním rozhraním, což nás v závěru přivedlo k otázce používání audiovizuálních technologií v živém divadle. — Moderují: Matěj Nytra, Anna Prstková, Ivan Buraj. Hosté: Anna Chrtková, Jan Matýsek.

Aplikace Youradio Talk

Anna Chrtková, Jan Matýsek: Pomalost, tělo, vitální materialismus

Poslechněte si podcast