228: Bob Kartous - Jak Zkrotit Šelmy Digitální Džungle? | Eroze Zkušenosti & Budování Odolnosti
Topíte se občas v digitálním prostoru? Nejste sami. Nejistota je všude kolem nás, technologie pohlcují čím dál více času a bombarduje nás množství informací, ve kterém se nejde vyznat. Jak z toho bludného kruhu ven? Dnešním hostem je Mgr. Bob Kartous, Ph.D., autor a provokatér veřejných diskuzí o vzdělávání. Proč je seberozvoj důležitý ve světě sociálních sítí? Jak neutíkat před vlastní budoucností? A jak vytvářet lepší svět pro sebe a své děti? Poslouchejte dnešní díl s Bobem Kartousem!
"Není dobré budoucnosti bez naděje na to, že bude dobrá. Naději na budoucnost není možné stavět na pasivním přístupu k současnosti"
Kupte si Bobovu knihu zde: https://www.65pole.cz/kniha/future-on/
Odebírej VIP krátký formát RED PILL na našem Spotify jen za 65,- / měsíc https://podcasters.spotify.com/pod/show/brainweare/subscribe
Parťákem dnešního dílu je GymBeam https://gymbeam.cz/
https://gymbeam.cz/ zadej kód BWA5 pro 5% slevu a koukni na naše oblíbené produkty od proteinů, až po nootropika
Sleduj nás na IG: https://www.instagram.com/brain_we_are
Minutáž:
01:54 Knihy od Boba Kartouse
03:00 Co tě k napsání knih motivovalo?
05:31 Duch doby
06:18 Sebenaplňující se přesvědčení
08:10 Studie na téma Sebenaplňující proroctví
11:14 Příklad z českého vzdělávacího systému
12:28 Dnešní pasivita společnosti
20:59 Eroze zkušeností
25:59 Ztráta autority u starších
30:05 Vliv štěstí a prostředí
39:29 Koncept Člověka Dodo
45:55 Jak si vybudovat odolnost a střídmost
55:13 Narcizace společnosti
01:02:08 Citát - Vědomí & Znalosti
01:14:30 Osvobození vede k destrukci
01:16:59 Jak propojit lidi z různých bublin
01:21:14 Rozdíly na úrovni jazyka
01:24:01 Digitální dospělost
01:33:01 Ztráta dětské hravosti VS Dospělost
01:43:21 Co ti teď dává smysl?
"Nemohu-li se identifikovat s žádnou mně srozumitelnou (a tedy přijatelnou) reprezentací okolního světa, případně se nabízejí pouze virtuální a vysoce pomíjivé reprezentace střídající jedna druhou, pak nevím, kdo vlastně jsem a trvalá krize identity, ve které se ocitám, a která v celkové sumé postihuje společnost jako takovou, vede k nejrůznějším projevům frustrace (nespokojenosti se stavem věcí), deprivace (pocitovaného nedostatku) nebo regrese (hledání jistot v těch dimenzích, které historicky utvářely pevnější pocit identity, tedy třeba národ nebo náboženství).* A to v situaci, kdy se společnost ocitla v situaci materiálního a informačního nadbytku a zdánlivě jí nic nechybí a hypoteticky dokáže na každý problém najít řešení. Ve skutečnosti ji ale přehlcení uvádí do stavu, v němž je paralyzovaná podněty a možnostmi, v zajetí computizační kapacity vyhodnocujici perfektním způsobem lidské potřeby a touhy a nabízejici misto felení pouze monetizovatelné uspokojení anebo otupující sycení v algoritmické smyčce "Ve volném čase se musíme naučit žít, k čemuž ale nutně potřebujeme zejména vysokou míru sebepoznání, které nám umožňuje vyrovnávat se s jakýmkoliv vnějším tlakem na změnu nebo požadavkem vyžadujícím naši reakci odehrávající se mimo naši přirozenou komfortní zónu, dále vedení ke stálému poznávání, které nám umožňuje rozšiřovat vědomi možného i repertoár dovedností k tomu umět se toho možného chopit (zmocnit v tom pozitivním slova smyslu), a konečně také vědomí rizik spojených s pouhou pasivní konzumací či celkovou letargií, které vedou k pocitu prázdnoty, ztrátě smyslu, ale zároveň k závislosti způsobené rutinou a velmi těžké cestě od takové závislosti/rutiny k aktivnímu pojetí života."