Petr Hrdlička: Hodně jsme zlobili, byli jsme velcí divočáci. Nikdy jsme neměli dost
Petr Švancara: Spoléhal jsem jenom na talent. Chtěl jsem kamarády, holky a diskotéky
Tomáš Měcháček: Politici jsou stand-up komici, akorát nás to stojí spoustu peněz
Filip Kaňkovský: Často mi říkají, že pálím do vlastních řad
Jiří Mádl: Do instagramové vlny jsem nastoupil hrozně pozdě
Xindl X: Doba už utekla někam, kde to trošku nestíhám
Václav Knop: Vím, že nemůžu umřít, protože bych do toho hodil vidle
Adéla Elbel: Dělat si z lidí na firemkách prdel je super
Milan Kounovský: Když kreslíš pořád politiky, těšíš se na fotbalisty
Imran Musa Zangi: Na koncertě poskakuji jako kamzík. Ráno je to peklo
Tono Stano: Pohodlí je vlastně usmrcování se zaživa
Tatiana Kovaříková: Jedním z mých prvních klientů byl Jiří Korn
Kateřina Kaira Hrachovcová: Fakt mi není jedno, co tomu člověku vytetuji
Věra Martinová: Anonymita na sítích dělá z lidí trošku zvířata
Kryštof Mucha: Pan Bartoška mi chybí jako člověk i jako někdo, kdo uměl číst situaci
Robert Jašków: Dnes už není důležité, co umíš. Důležitější je, kolik máš followerů
Dan Pánek: Ivanu Trojanovi prostě vezmete telefon i v jedenáct večer
Jaroslav Kmenta: Nejhorší by bylo postavit se zlu tím, že od něj odejdete
Emanuele Ridi: Poslouchal jsem heavy metal a říkali mi Lorenzo Lamas
Marta Jandová: V Německu jsem začínala jako uklízečka. A bylo to super
Tomáš Klus: Snažím se hlavně nemluvit o věcech, kterým nerozumím
Petr Malásek: Nechtěl jsem být slavný. Chtěl jsem, aby mě uznávali kolegové
Jaroslav Nedvěd: Tlak ve Spartě je extrémní, ne každý ho zvládne
Honza Dědek: Když vydržíš dostatečně dlouho, lidé si zvyknou a vezmou tě na milost
Ladislav Vízek: Ve fotbale je moc politiky. A lidi už nevědí, komu věřit
