Celková česká meziroční inflace v září zrychlila o čtyři desetiny na 2,6 desetin procenta. Postaraly se o to hlavně
ceny potravin, které na konci léta velmi neobvykle rostly; zvýšily se poprvé skoro po roce. A to je předzvěst věcí budoucích. „V říjnu bude inflační situace plus minus stejná jako v září. Možná ještě třeba o desetinku nižší, protože nám pomáhají klesající ceny pohonných hmot. Ale na přelomu roku, to znamená listopad, prosinec a leden, by inflace podle mojí projekce měla jít nad tři procenta – 3,1 až 3,2 procenta,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Takže se děje přesně to, co jsi už dávno avizoval. Co si pamatuju, tak připravuješ veřejnost na to, že inflace do konce roku
poroste až ke třem procentům.“ V aktuálním BigTalku Petr Sklenář s Mirkem Zámečníkem podrobně rozebírají také nejnovější čísla o americké inflaci a jejím dopadu na sazby, potažmo na blížící se prezidentské volby. Jak to ovlivní dlouhodobé sazby? A co dolar? To se dozvíte v nejnovějším dílu BigTalku.
Celková česká meziroční inflace v září zrychlila o čtyři desetiny na 2,6 desetin procenta. Postaraly se o to hlavně
ceny potravin, které na konci léta velmi neobvykle rostly; zvýšily se poprvé skoro po roce. A to je předzvěst věcí budoucích. „V říjnu bude inflační situace plus minus stejná jako v září. Možná ještě třeba o desetinku nižší, protože nám pomáhají klesající ceny pohonných hmot. Ale na přelomu roku, to znamená listopad, prosinec a leden, by inflace podle mojí projekce měla jít nad tři procenta – 3,1 až 3,2 procenta,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Takže se děje přesně to, co jsi už dávno avizoval. Co si pamatuju, tak připravuješ veřejnost na to, že inflace do konce roku
poroste až ke třem procentům.“ V aktuálním BigTalku Petr Sklenář s Mirkem Zámečníkem podrobně rozebírají také nejnovější čísla o americké inflaci a jejím dopadu na sazby, potažmo na blížící se prezidentské volby. Jak to ovlivní dlouhodobé sazby? A co dolar? To se dozvíte v nejnovějším dílu BigTalku.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
