Přes převládající pocit, že se českým firmám nedaří, protože stagnuje Německo, skončil loni běžný účet české platební bilance v celkovém přebytku 141 miliard korun. To je nejvíc v historii. „Daří se exportérům, v řadě případů jsou to firmy se zahraničními matkami a zisky investic dosáhly 550 miliard korun, což někoho dráždí. Důležité je, že skoro 200 miliard z těch 550 ty firmy reinvestovaly. Konečný odliv dividend je kolem 350 miliard korun,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novém dílu BigTalku a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Když se podíváte na největší českou obchodovanou korporaci a její dividendovou politiku, tak je na tom úplně stejně.“ Podíl reinvestic stoupl z nějakých 20 procent před 15 lety na současných 35 až 40 procent. „To je přece pro všechny dobrá zpráva. Vlastníci tím říkají, že pořád vidí u těch společností perspektivu ekonomického růstu,“ říká Sklenář. V aktuálním BigTalku se Sklenář se Zámečníkem také důkladně podívali na pozoruhodný vývoj průmyslové výroby v USA a samozřejmě také na Merzovo čarování s dluhovou brzdou. Víc se dozvíte v aktuálním BigTalku.
Přes převládající pocit, že se českým firmám nedaří, protože stagnuje Německo, skončil loni běžný účet české platební bilance v celkovém přebytku 141 miliard korun. To je nejvíc v historii. „Daří se exportérům, v řadě případů jsou to firmy se zahraničními matkami a zisky investic dosáhly 550 miliard korun, což někoho dráždí. Důležité je, že skoro 200 miliard z těch 550 ty firmy reinvestovaly. Konečný odliv dividend je kolem 350 miliard korun,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novém dílu BigTalku a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Když se podíváte na největší českou obchodovanou korporaci a její dividendovou politiku, tak je na tom úplně stejně.“ Podíl reinvestic stoupl z nějakých 20 procent před 15 lety na současných 35 až 40 procent. „To je přece pro všechny dobrá zpráva. Vlastníci tím říkají, že pořád vidí u těch společností perspektivu ekonomického růstu,“ říká Sklenář. V aktuálním BigTalku se Sklenář se Zámečníkem také důkladně podívali na pozoruhodný vývoj průmyslové výroby v USA a samozřejmě také na Merzovo čarování s dluhovou brzdou. Víc se dozvíte v aktuálním BigTalku.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
