Česká rozpočtová čísla k srpnu jsou o něco lepší než v posledních dvou letech, ale trendově je to pořád v podstatě stejné. Vláda zvolila strategii udržet výdaje a využít zvýšení příjmů. „Firmám se daří, odvody stoupají, takže státu rostou příjmy tempem kolem sedmi procent. A to začíná přivírat deficit státního rozpočtu. Takže je velká naděje, že se na konci roku podaří splnit plán rozpočtového schodku 252 miliard,“ říká v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a ekonom Mirek Zámečník dodává: „Kdyby se příští rok podařilo udržet tenhle nárůst příjmů a moc se nerozmáchnout s výdaji, tak se rozpočet srovnává sice pomalým, ale docela přesvědčivým tempem.“ Jenže příští rok je volební, takže budou vládní politici v pokušení víc utrácet. „Předpokládám, že to ještě bude boj,“ glosuje Petr Sklenář. S analytikem Mirkem Zámečníkem v aktuálním BigTalku kromě toho podrobně rozebírali také nejnovější vývoj HDP, inflace nebo růst mezd. To vše zazní v novém BigTalku.
Česká rozpočtová čísla k srpnu jsou o něco lepší než v posledních dvou letech, ale trendově je to pořád v podstatě stejné. Vláda zvolila strategii udržet výdaje a využít zvýšení příjmů. „Firmám se daří, odvody stoupají, takže státu rostou příjmy tempem kolem sedmi procent. A to začíná přivírat deficit státního rozpočtu. Takže je velká naděje, že se na konci roku podaří splnit plán rozpočtového schodku 252 miliard,“ říká v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a ekonom Mirek Zámečník dodává: „Kdyby se příští rok podařilo udržet tenhle nárůst příjmů a moc se nerozmáchnout s výdaji, tak se rozpočet srovnává sice pomalým, ale docela přesvědčivým tempem.“ Jenže příští rok je volební, takže budou vládní politici v pokušení víc utrácet. „Předpokládám, že to ještě bude boj,“ glosuje Petr Sklenář. S analytikem Mirkem Zámečníkem v aktuálním BigTalku kromě toho podrobně rozebírali také nejnovější vývoj HDP, inflace nebo růst mezd. To vše zazní v novém BigTalku.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
