Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Obrázek epizody Trump donutí Evropu, rozmyslet si, jaké má priority a co chce opravdu zaplatit

Trump donutí Evropu, rozmyslet si, jaké má priority a co chce opravdu zaplatit

Obrázek epizody Trump donutí Evropu, rozmyslet si, jaké má priority a co chce opravdu zaplatit

Poslechněte si podcast

29. 1. 2024

9 min

Pokud na podzim vyhraje americké volby Donald Trump, bude se Amerika chovat vůči zbytku světa podstatně ostřeji, očekává Petr Sklenář

Američané půjdou volit prezidenta až 5. listopadu. Zatím mají za sebou jen dvoje primárky, ale u republikánů už je prakticky jasno – že do voleb opět nominují Donalda Trumpa. Pokud se do věci nevloží soudy, nebo nezasáhnou zdravotní problémy, zopakuje se na podzim souboj Joe Biden – Donald Trump. A zatím se zdá, že má mírně navrch Trump. „Oni totiž

Američané Trumpovi přičítají k dobru, že snížil daně, zatímco na Bidena svádí inflační vlnu, i když na ni bylo zaděláváno hlavně za Trumpa,“ komentuje to analytik Mirek Zámečník ve speciálu BigTalku věnovaném možným dopadům zvolení Donalda Trumpa na americkou a světovou ekonomiku.

Evropa nebude mít z Trumpova případného zvolení vůbec radost. „Trump donutí Evropu rozmyslet si, jaké má priority a co chce opravdu zaplatit. Jestli chce bezpečnost, musí za to zaplatit. Jestli chce bojovat za klima, musí za to víc zaplatit. Ale ne americkými penězi,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Víc se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.


BigTalk najdete každý týden na Spotify, Google Podcasts a Apple Podcasts.

Popis podcastu

Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu? Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."