Listopadová zpráva o finanční stabilitě Evropské centrální banky přinesla jedno uklidňující, jedno lehce znepokojivé a jednu vyloženě alarmující zjištění. První se týká domácností, které jsou na tom z hlediska míry zadlužení velmi dobře. V korporátním sektoru je to už složitější a některé segmenty by problém mít mohly. Ale opravdu znepokojivé je podle ECB zadlužení a hlavně další zadlužování veřejných rozpočtů. „Státy si na sebe vzaly několik úkolů – přechod na zelenou ekonomiku, zvýšení výdajů na obranu, do toho musí řešit stárnutí populace a teď i rostoucí náklady na obsluhu dluhu,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „Slabý ekonomický růst Evropě zmenšuje prostor pro řešení rostoucího zadlužení. V zásadě to nepůjde jinak, než proškrtat veřejné výdaje.“ Bude se muset Evropa vzdát části desítky let budovaného sociálního státu? Nebo by pomohlo přehodnotit ambiciózní zelené plány? A bude to stačit? O tom diskutují v aktuálním BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.
Listopadová zpráva o finanční stabilitě Evropské centrální banky přinesla jedno uklidňující, jedno lehce znepokojivé a jednu vyloženě alarmující zjištění. První se týká domácností, které jsou na tom z hlediska míry zadlužení velmi dobře. V korporátním sektoru je to už složitější a některé segmenty by problém mít mohly. Ale opravdu znepokojivé je podle ECB zadlužení a hlavně další zadlužování veřejných rozpočtů. „Státy si na sebe vzaly několik úkolů – přechod na zelenou ekonomiku, zvýšení výdajů na obranu, do toho musí řešit stárnutí populace a teď i rostoucí náklady na obsluhu dluhu,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „Slabý ekonomický růst Evropě zmenšuje prostor pro řešení rostoucího zadlužení. V zásadě to nepůjde jinak, než proškrtat veřejné výdaje.“ Bude se muset Evropa vzdát části desítky let budovaného sociálního státu? Nebo by pomohlo přehodnotit ambiciózní zelené plány? A bude to stačit? O tom diskutují v aktuálním BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
