Po covidu se cena lehké ropy Brent držela kolem 80 dolarů za barel. Poslední měsíc a půl ale soustavně klesá a teď se dostala pod 70 dolarů, kde nebyla od covidového roku 2021. Má to dva hlavní důvody, jeden krátkodobý a jeden dlouhodobý. „Krátkodobá obava je, že se zpomaluje globální ekonomika. Poptávka sice roste, ale pomaleji,“ vysvětluje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Vedle toho se ale odvíjí jiný důležitý příběh – o poklesu významu sdružení OPEC+. A anproti tomu roste význam těžařů, kteří stojí mimo tento spolek.“ USA jsou dnes s více než 13 miliony barelů denně největším těžařem ropy na světě, druhé Rusko má 9,7 milionu. „Americe ale nahrává nesmírná flexibilita. Nová těžba se tam dokáže
rozjet s relativně nízkými náklady v horizontu několika dnů a stejně snadno se dá zastavit,“ připomíná Sklenář. Ale nejsou to jen Američané, stejné příběhy se odvíjejí i jinde. Kdo podkopává dominanci OPEC? Vydrží ceny ropy
nízko? A bude dál zlevňovat benzin a nafta? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.
Po covidu se cena lehké ropy Brent držela kolem 80 dolarů za barel. Poslední měsíc a půl ale soustavně klesá a teď se dostala pod 70 dolarů, kde nebyla od covidového roku 2021. Má to dva hlavní důvody, jeden krátkodobý a jeden dlouhodobý. „Krátkodobá obava je, že se
zpomaluje globální ekonomika. Poptávka sice roste, ale pomaleji,“ vysvětluje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Vedle toho se ale odvíjí jiný
důležitý příběh – o poklesu významu sdružení OPEC+. A proti tomu roste význam těžařů, kteří stojí mimo tento spolek.“ USA jsou dnes s více než 13 miliony barelů denně největším těžařem ropy na světě, druhé Rusko má 9,7
milionu. „Americe ale nahrává nesmírná flexibilita. Nová těžba se tam dokáže rozjet s relativně nízkými náklady v horizontu několika dnů a stejně snadno se dá zastavit,“ připomíná Sklenář. Ale nejsou to jen Američané, stejné
příběhy se odvíjejí i jinde. Kdo podkopává dominanci OPECu? Vydrží ceny ropy nízko? A bude dál zlevňovat benzin a nafta? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
