Co doporučuje Banka pro mezinárodní vypořádání světovým centrálním bankéřům?
Součástí výroční zprávy Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS), kterou jsme už v BigTalku probírali minule, byla obsáhlá pasáž věnovaná implikacím pro měnovou politiku v 21. století. A ta přinesla řadu doporučení pro světové centrální bankéře. „Zjednodušeně řečeno to doporučení zní: vyhněte se experimentům, vraťte se ke zdravému rozumu,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník připomíná, že „se centrální banky v podstatě staly součástí měnové politiky. A tím vlastně do budoucna ohrozily svou vlastní nezávislost.“ Co BIS – v podstatě centrální banka centrálních bank – konkrétně doporučuje? Co dělaly poslední dvě dekády centrální banky dobře a co úplně špatně? A jaké vysvědčení by ve světle jejich doporučení dostal kurzový závazek ČNB? To se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalk s Mirkem Zámečníkem s Petrem Sklenářem.
Co doporučuje Banka pro mezinárodní vypořádání světovým centrálním bankéřům?
Součástí výroční zprávy Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS), kterou jsme už v BigTalku probírali minule, byla obsáhlá pasáž věnovaná implikacím pro měnovou politiku v 21. století. A ta přinesla řadu doporučení pro světové centrální bankéře. „Zjednodušeně řečeno to doporučení zní: vyhněte se experimentům, vraťte se ke zdravému rozumu,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník připomíná, že „se centrální banky v podstatě staly součástí měnové politiky. A tím vlastně do budoucna ohrozily svou vlastní nezávislost.“ Co BIS – v podstatě centrální banka centrálních bank – konkrétně doporučuje? Co dělaly poslední dvě dekády centrální banky dobře a co úplně špatně? A jaké vysvědčení by ve světle jejich doporučení dostal kurzový závazek ČNB? To se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalk s Mirkem Zámečníkem s Petrem Sklenářem.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
