Debatu o snižování emisí v autoprůmyslu v podstatě ovládl termín, dokdy by se měla přestat prodávat auta se spalovacím motorem. To má nastat v roce 2035. Ale podstatnější je, co se bude dít do toho roku 2035. EU totiž stanovila průběžné limity na přípustné emise prodaných aut na automobilku. „A první zlomové období nastává už letos, kdy by průměrné emise u prodaných aut na jednu automobilku měly klesnout o 15 procent proti roku 2021. Pokud se tak nestane, hrozí tučné pokuty ve výši 95 euro za každý gram, o který se limit překročí, na každé prodané auto,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává, že to má háček: „Ten limit je stanovený na skoro 94 gramů CO2 na kilometr. A vyráběná auta ho moc nedosahují.“ Co tedy můžou automobilky dělat? „V zásadě mají tři možnosti: Můžou zaplatit pokutu, přestat vyrábět, anebo se spojit s někým, kdo vyrábí a prodává elektroauta, a tím rozpustit ty emise na celou skupinu,“ říká Sklenář. Jaká absurdita nastane, až se Evropané kvůli evropským pokutám začnou spojovat s Číňany, na které Evropa uvalí cla? A dalo by se to celé řešit nějak jinak? O tom Petr Sklenář diskutuje s analytikem Mirkem Zámečníkem v aktuálním speciálu BigTalku.
Debatu o snižování emisí v autoprůmyslu v podstatě ovládl termín, dokdy by se měla přestat prodávat auta se spalovacím motorem. To má nastat v roce 2035. Ale podstatnější je, co se bude dít do toho roku 2035. EU totiž stanovila průběžné limity na přípustné emise prodaných aut na automobilku. „A první zlomové období nastává už letos, kdy by průměrné emise u prodaných aut na jednu automobilku měly klesnout o 15 procent proti roku 2021. Pokud se tak nestane, hrozí tučné pokuty ve výši 95 euro za každý gram, o který se limit překročí, na každé prodané auto,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává, že to má háček: „Ten limit je stanovený na skoro 94 gramů CO2 na kilometr. A vyráběná auta ho moc nedosahují.“ Co tedy můžou automobilky dělat? „V zásadě mají tři možnosti: Můžou zaplatit pokutu, přestat vyrábět, anebo se spojit s někým, kdo vyrábí a prodává elektroauta, a tím rozpustit ty emise na celou skupinu,“ říká Sklenář. Jaká absurdita nastane, až se Evropané kvůli evropským pokutám začnou spojovat s Číňany, na které Evropa uvalí cla? A dalo by se to celé řešit nějak jinak? O tom Petr Sklenář diskutuje s analytikem Mirkem Zámečníkem v aktuálním speciálu BigTalku.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
