Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Obrázek epizody Speciál: Socialistickými experimenty nadělala Venezuela dluhy za víc než 150 miliard dolarů

Speciál: Socialistickými experimenty nadělala Venezuela dluhy za víc než 150 miliard dolarů

Obrázek epizody Speciál: Socialistickými experimenty nadělala Venezuela dluhy za víc než 150 miliard dolarů

Poslechněte si podcast

29. 4. 2024

10 min

Teď si Venezuela najal Rothshildy, aby jí zjistili, komu a kolik vlastně dluží, říká Petr Sklenář.


Je horší než Irák. Když půjde všechno dobře, čeká ji největší restrukturalizace dluhů v tomto století. Ještě před 15 lety přitom byla Venezuela jednou ze dvou nejbohatších zemí Latinské Ameriky. Od té doby se situace zhoršila natolik, že vláda prezidenta Madura přestala publikovat veškerá ekonomická data. Dá se tedy jen odhadovat, jak hluboko Venezuela klesla.

Spekuluje se o celkovém výkonu ekonomiky kolem 80 až 90 miliard dolarů. To je méně než čtvrtina venezuelského HDP z roku 2013. Podle analytika Mirka Zámečníka podobný sešup zažily v novodobých dějinách snad jedině postsovětské –stány, ale tam šlo o totální rozpad dosavadního systému. Venezuela si „pomohla“ sama. „Nicolás Maduro zdědil po Hugu Chávezovi rozjetý vlak směrem dolů. Ekonomika padá od roku 2013. Dneska dluží kolem 154 miliard dolarů,“ říká ve speciálním dílu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.

Ale to je jenom hrubý odhad. Madurova vláda si totiž najala investiční banku Rotshild, aby zjistila, kolik a komu vlastně dluží… Víc se dozvíte ve speciálním dílu BigTalku věnovaném Venezuele.


BigTalk najdete každý týden na Spotify, Google Podcasts a Apple Podcasts.

Popis podcastu

Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu? Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."