Němci se chystají na naprosto bezprecedentní rozvolnění rozpočtových pravidel, které má oživit německou ekonomiku. Pokud návrh projde, bude to největší fiskální stimul v hospodářských dějinách poválečného Německa. Způsob, jakým to ale nový německý kancléř Friedrich Merz chce udělat, je v mnoha ohledech dost neobvyklý. „Kdybych to měl glosovat, tak řeknu, že Němci právě oznámili, že přestávají být Němci. Nebo aspoň tak, jak jsme je rozpočtově znali,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novém speciálu BigTalku. Německý plán má dva rozměry. Tím prvním je speciální mimorozpočtový fond, který bude mít kapacitu 500 miliard eur. To odpovídá 11 až 12 procentům německého HDP. Druhý rozměr pak spočívá v tom, že by výdaje na obranu měly být vyjmuty z rozpočtové brzdy. „To je ale chabá výmluva. Prostě se má říct, celkové výdaje budou větší. Tvrdit, že některé výdaje jsou jiné, je nesmysl,“ říká Sklenář. A stejně nestandardní i to, že SPD a CDU/CSU chtějí návrh prohlasovat ve starém složení Bundestagu, kde nemá ještě AfD tak silné zastoupení. Zkousne to německý ústavní soud? Co to prudké zadlužení udělá s německými dluhopisy? A jak moc se přenese německý impulz do růstu poptávky po dodávkách z Česka? O tom všem mluví Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v novém speciálu BigTalku.
Němci se chystají na naprosto bezprecedentní rozvolnění rozpočtových pravidel, které má oživit německou ekonomiku. Pokud návrh projde, bude to největší fiskální stimul v hospodářských dějinách poválečného Německa. Způsob, jakým to ale nový německý kancléř Friedrich Merz chce udělat, je v mnoha ohledech dost neobvyklý. „Kdybych to měl glosovat, tak řeknu, že Němci právě oznámili, že přestávají být Němci. Nebo aspoň tak, jak jsme je rozpočtově znali,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novém speciálu BigTalku. Německý plán má dva rozměry. Tím prvním je speciální mimorozpočtový fond, který bude mít kapacitu 500 miliard eur. To odpovídá 11 až 12 procentům německého HDP. Druhý rozměr pak spočívá v tom, že by výdaje na obranu měly být vyjmuty z rozpočtové brzdy. „To je ale chabá výmluva. Prostě se má říct, celkové výdaje budou větší. Tvrdit, že některé výdaje jsou jiné, je nesmysl,“ říká Sklenář. A stejně nestandardní i to, že SPD a CDU/CSU chtějí návrh prohlasovat ve starém složení Bundestagu, kde nemá ještě AfD tak silné zastoupení. Zkousne to německý ústavní soud? Co to prudké zadlužení udělá s německými dluhopisy? A jak moc se přenese německý impulz do růstu poptávky po dodávkách z Česka? O tom všem mluví Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v novém speciálu BigTalku.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
