Na začátku prosince loňského roku byl výstřední ekonom a politik Javier Milei inaugurován argentinským prezidentem. K moci ho vynesly hlavně sliby radikálních reforem, které měly zemi zachránit před propastí dalšího bankrotu. Co tedy za uplynulý rok dokázal? „Javier Milei splnil velkou část toho, co sliboval. Hlavně to, že se s tím nebude mazlit a že to vezme takzvaně motorovou pilou. A až nečekaně rychle přišla řada úspěchů jeho radikální šokové terapie,“ říká v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „A přestože dělal politiku radikálních škrtů, i po roce si drží v průzkumech oblibu kolem padesáti procent.“ K tomu analytik Mirek Zámečník poznamenává: „Co by za to dali mnozí jiní, kteří žádnou radikální politiku nedělali.“ Co všechno se tedy Mileiovi podařilo v Argentině otočit? Jak na tom teď potenciálně bohatá jihoamerická země je? A podaří se jí díky Mileiově brutální terapii vybřednout z ekonomického marasmu natrvalo? O tom všem mluví Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v aktuálním speciálu BigTalku.
Na začátku prosince loňského roku byl výstřední ekonom a politik Javier Milei inaugurován argentinským prezidentem. K moci ho vynesly hlavně sliby radikálních reforem, které měly zemi zachránit před propastí dalšího bankrotu. Co tedy za uplynulý rok dokázal? „Javier Milei splnil velkou část toho, co sliboval. Hlavně to, že se s tím nebude mazlit a že to vezme takzvaně motorovou pilou. A až nečekaně rychle přišla řada úspěchů jeho radikální šokové terapie,“ říká v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „A přestože dělal politiku radikálních škrtů, i po roce si drží v průzkumech oblibu kolem padesáti procent.“ K tomu analytik Mirek Zámečník poznamenává: „Co by za to dali mnozí jiní, kteří žádnou radikální politiku nedělali.“ Co všechno se tedy Mileiovi podařilo v Argentině otočit? Jak na tom teď potenciálně bohatá jihoamerická země je? A podaří se jí díky Mileiově brutální terapii vybřednout z ekonomického marasmu natrvalo? O tom všem mluví Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v aktuálním speciálu BigTalku.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
