Americká ekonomika trendově šlape. „Letos budou mít USA růst kolem tří procent, i v příštím roce by měly růst o víc než dvě procenta. Inflace nepatrně klesne, ale zůstane nad dvěma procenty. V souhrnu by to mohlo znamenat, že bude Fed snižovat sazby. Na konci příštího roku by mohlo být horní pásmo sazeb na čtyřce,“ říká v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „V eurozóně by měl pokračovat mdlý růst kolem jednoho procenta. Inflace bude dál zpomalovat a přiblížit se hranici dvou procent. To bude vytvářet mix pro ECB, aby rychle snižovala sazby. Na konci příštího roku může být základní sazba pod dvojkou.“ Tím se dostaneme se do situace, kdy rozdíly v úrokových sazbách jednotlivých měn budou největší od 90. let. Bude to platit jak mezi dolarem a eurem, tak mezi librou a eurem, ale třeba i mezi zlotým a eurem. Jak se v takovém prostředí bude dařit české koruně a vůbec české ekonomice? A co provede tramponomika třeba se Slovenskem? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s analytikem Mirkem Zámečníkem a ekonomem Petrem Sklenářem.
Americká ekonomika trendově šlape. „Letos budou mít USA růst kolem tří procent, i v příštím roce by měly růst o víc než dvě procenta. Inflace nepatrně klesne, ale zůstane nad dvěma procenty. V souhrnu by to mohlo znamenat, že bude Fed snižovat sazby. Na konci příštího roku by mohlo být horní pásmo sazeb na čtyřce,“ říká v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „V eurozóně by měl pokračovat mdlý růst kolem jednoho procenta. Inflace bude dál zpomalovat a přiblížit se hranici dvou procent. To bude vytvářet mix pro ECB, aby rychle snižovala sazby. Na konci příštího roku může být základní sazba pod dvojkou.“ Tím se dostaneme se do situace, kdy rozdíly v úrokových sazbách jednotlivých měn budou největší od 90. let. Bude to platit jak mezi dolarem a eurem, tak mezi librou a eurem, ale třeba i mezi zlotým a eurem. Jak se v takovém prostředí bude dařit české koruně a vůbec české ekonomice? A co provede tramponomika třeba se Slovenskem? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s analytikem Mirkem Zámečníkem a ekonomem Petrem Sklenářem.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
