Největším těžařem ropy a zemního plynu na světě je… Amerika. USA v současnosti těží skoro 14 milionů barelů ropy denně, zatímco Rusko a Saúdská Arábie „jen“ deset. U plynu je pak americká dominance ještě výraznější: USA denně těží skoro tolik plynu, co Rusko, Írán a Katar – tedy dvojka, trojka a čtyřka na trhu – dohromady. A od toho se potom odvíjejí i ceny. Proti Evropě mají Američané čtyřikrát levnější plyn. A nedá se to svést jenom na to, že Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině. „Američané si to odpracovali, jak technologicky, tak regulatorikou,“ říká analytik Mirek Zámečník a hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář vysvětluje: „Díky tomu všemu je pak elektřina v USA čtyřikrát pětkrát levnější než v Evropě. A to má další implikace, například na rozvoj umělé inteligence, která je energeticky velmi náročná. Ve Spojených státech je aktuálně víc datových center než v celém světě dohromady. Takže i v tomhle potom Evropě ujíždí vlak.“ Mohla by mít Evropa levnější energie? A potřebuje k tomu spolupracující Rusko? A může vůbec ekonomika pořádně růst bez levných energií? To všechno rozebírají Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v aktuálním speciálu BigTalku.
Největším těžařem ropy a zemního plynu na světě je… Amerika. USA v současnosti těží skoro 14 milionů barelů ropy denně, zatímco Rusko a Saúdská Arábie „jen“ deset. U plynu je pak americká dominance ještě výraznější: USA denně těží skoro tolik plynu, co Rusko, Írán a Katar – tedy dvojka, trojka a čtyřka na trhu – dohromady. A od toho se potom odvíjejí i ceny. Proti Evropě mají Američané čtyřikrát levnější plyn. A nedá se to svést jenom na to, že Rusko rozpoutalo válku na Ukrajině. „Američané si to odpracovali, jak technologicky, tak regulatorikou,“ říká analytik Mirek Zámečník a hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář vysvětluje: „Díky tomu všemu je pak elektřina v USA čtyřikrát pětkrát levnější než v Evropě. A to má další implikace, například na rozvoj umělé inteligence, která je energeticky velmi náročná. Ve Spojených státech je aktuálně víc datových center než v celém světě dohromady. Takže i v tomhle potom Evropě ujíždí vlak.“ Mohla by mít Evropa levnější energie? A potřebuje k tomu spolupracující Rusko? A může vůbec ekonomika pořádně růst bez levných energií? To všechno rozebírají Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem v aktuálním speciálu BigTalku.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
