Po dvou letech útlumu sledujeme v Česku oživení jak hypotečního, tak realitního trhu. Proti loňsku máme dvojnásobek realitních transakcí i dvojnásobek objemu nových hypoték. A to logicky vede k tomu, že se začíná oživovat vývoj cen nemovitostí. „To oživení je vidět v celé Evropě. Nejrychleji rostou ceny nemovitostí v Polsku. Rychle roste celý Balkán a střední Evropa,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Brzdný efekt vysokých úrokových sazeb zjevně není tak velký, jak se běžně počítá. Vidíme u nás, že hypoteční sazba kolem pěti procent není něco, co hypoteční trh zmrazuje, ale naopak rozmrazuje.“ Proč je o nemovitosti hlavně v Praze a středních Čechách takový zájem, když už teď patří mezi nejdražší v Evropě? Kolik bytů chybí jenom v Praze, aby přestaly ceny tak prudce růst? A proč přeléváme peníze do cihel, i když se to ve výsledku nevyplatí? To všechno se dozvíte ve speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
Po dvou letech útlumu sledujeme v Česku oživení jak hypotečního, tak realitního trhu. Proti loňsku máme dvojnásobek realitních transakcí i dvojnásobek objemu nových hypoték. A to logicky vede k tomu, že se začíná oživovat vývoj cen nemovitostí. „To oživení je vidět v celé Evropě. Nejrychleji rostou ceny nemovitostí v Polsku. Rychle roste celý Balkán a střední Evropa,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Brzdný efekt vysokých úrokových sazeb zjevně není tak velký, jak se běžně počítá. Vidíme u nás, že hypoteční sazba kolem pěti procent není něco, co hypoteční trh zmrazuje, ale naopak rozmrazuje.“ Proč je o nemovitosti hlavně v Praze a středních Čechách takový zájem, když už teď patří mezi nejdražší v Evropě? Kolik bytů chybí jenom v Praze, aby přestaly ceny tak prudce růst? A proč přeléváme peníze do cihel, i když se to ve výsledku nevyplatí? To všechno se dozvíte ve speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
