Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Obrázek epizody Speciál: Proč je katastrofa ve výsledku vždy ekonomicky negativní

Speciál: Proč je katastrofa ve výsledku vždy ekonomicky negativní

Obrázek epizody Speciál: Proč je katastrofa ve výsledku vždy ekonomicky negativní

Poslechněte si podcast

22. 10. 2024

10 min

O epizodě podcastu

Když se po katastrofě začne stavět a opravovat, v daný okamžik to zvedne HDP. Ale není to nárůst dlouhodobého bohatství. Francouzský liberální ekonom Frédéric Bastiat před sto padesáti lety výstižně řekl: „Rozbíjením oken nikdo nezbohatne.“ „To rozbité okno je vidět, je vidět ruch při jeho opravě. Ale to co není vidět je, že jsme ty prostředky mohli použít na cokoliv jiného,“ říká v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Jsou oblasti, kterým přírodní katastrofa jako kdyby pomohla. Vysvětlením je, že předchozí stav mohl mít nějaké vysoké transakční náklady, které omezovaly ekonomický rozvoj. Pak přišla přírodní katastrofa a ty předchozí transakční náklady smetla. Ale zase… ta škoda, kterou přinesla přírodní katastrofa, byla v součtu negativní.“ Jaké je poučení z katastrof? A proč je zvládáme lépe než dříve? To se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

Když se po katastrofě začne stavět a opravovat, v daný okamžik to zvedne HDP. Ale není to nárůst dlouhodobého bohatství. Francouzský liberální ekonom Frédéric Bastiat před sto padesáti lety výstižně řekl: „Rozbíjením oken nikdo nezbohatne.“ „To rozbité okno je vidět, je vidět ruch při jeho opravě. Ale to co není vidět je, že jsme ty prostředky mohli použít na cokoliv jiného,“ říká v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Jsou oblasti, kterým přírodní katastrofa jako kdyby pomohla. Vysvětlením je, že předchozí stav mohl mít nějaké vysoké transakční náklady, které omezovaly ekonomický rozvoj. Pak přišla přírodní katastrofa a ty předchozí transakční náklady smetla. Ale zase… ta škoda, kterou přinesla přírodní katastrofa, byla v součtu negativní.“ Jaké je poučení z katastrof? A proč je zvládáme lépe než dříve? To se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

Popis podcastu

Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu? Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."