BigTalk

Byznys

Speciál: Koruna jako z rašínovského snu – pevná vůči svému okolí

Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?

Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník

Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."

Česká koruna, polský zlotý a maďarský zlotý. Tři měny tří středoevropských států, které se zdráhají přijmout
euro. Mnoho investorů je hází do jednoho pytle, ale ve skutečnosti jsou mezi nimi propastné rozdíly. „Běžně se všechny středoevropské měny berou v jednom
balíku, jako že jsme na stejné úrovni. Ale dlouhodobý pohled na středoevropské měny říká, že to tak není. Že jsou tam velké rozdíly,“ upozorňuje hlavní ekonom
J&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „Kolem roku 2000 bylo jedno euro za 36 až 37 korun. Dneska jsme na pětadvaceti korunách, to znamená kumulativní
posílení o 45 procent. V roce 2000 bylo jedno euro za 250 forintů a dneska je euro za 400 forintů. To je přesně opačný vývoj, oslabení o 35 procent. A u zlotého je tam mírné oslabení ze čtyř na 4,25 za jedno euro. Česká koruna jako jediná měna v regionu dlouhodobě a výrazně posilovala.“ A analytik Mirek Zámečník glosuje: „To je jako z českého snáře – představa koruny, která je pevná vůči svému okolí. To je rašínovské dědictví.“ Co to znamená pro českou ekonomiku obecně a pro exportéry konkrétně? A co česká produktivita? Opravdu je to s ní špatné? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem
a Petrem Sklenářem.

<p>Česká koruna, polský zlotý a maďarský forint. Tři měny tří středoevropských států, které se zdráhají přijmout
euro. Mnoho investorů je hází do jednoho pytle, ale ve skutečnosti jsou mezi nimi propastné rozdíly. „Běžně se všechny středoevropské měny berou v jednom
balíku, jako že jsme na stejné úrovni. Ale dlouhodobý pohled na středoevropské měny říká, že to tak není. Že jsou tam velké rozdíly,“ upozorňuje hlavní ekonom
J&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „Kolem roku 2000 bylo jedno euro za 36 až 37 korun. Dneska jsme na pětadvaceti korunách, to znamená kumulativní
posílení o 45 procent. V roce 2000 bylo jedno euro za 250 forintů a dneska je euro za 400 forintů. To je přesně opačný vývoj, oslabení o 35 procent. A u zlotého je tam mírné oslabení ze čtyř na 4,25 za jedno euro. Česká koruna jako jediná měna v regionu dlouhodobě a výrazně posilovala.“ A analytik Mirek Zámečník glosuje: „To je jako z českého snáře – představa koruny, která je pevná vůči svému okolí. To je rašínovské dědictví.“ Co to znamená pro českou ekonomiku obecně a pro exportéry konkrétně? A co česká produktivita? Opravdu je to s ní špatné? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem
a Petrem Sklenářem.</p>

Aplikace Youradio Talk

Speciál: Koruna jako z rašínovského snu – pevná vůči svému okolí

Poslechněte si podcast