Rozpočtová situace Francie začíná vyvolávat obavy na dluhopisových trzích. Spread mezi německými a francouzskými desetiletými dluhopisy je na 90 bazických bodech. To je nejvíc od dluhové krize eurozóny v roce 2012. „Francie už roky hospodaří s velkými schodky. Teď má deficit přes šest procent ročně. A pokud s tím výrazně nezačne něco dělat, bude u šestky i v příštím a přespříštím roce. A tentokrát už to Francouzi nesvedou ani na olympiádu, ani na covid, ani nic jiného,“ říká v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Francie má před sebou u ratingových agentur potenciálně pád o několik stupňů. To by je mohlo polít studenou vodou, protože by se naráz dostali na úroveň, kde je třeba Chorvatsko.“ A analytik Mirek Zámečník glosuje: „Aby to ještě neskončilo vytvořením státní ratingové agentury…“ Zatím trhy Francii za rozpočtovou nekázeň netrestají, ale je nejspíš jen otázka času, kdy dluhovou bublinu někdo propíchne. Budou to trhy? Budou to ratingové agentury? Nebo dokonce Brusel? Co si o tom myslí analytik Mirek Zámečník s ekonomem Petrem Sklenářem, se dozvíte v aktuálním speciálu BigTalku.
Rozpočtová situace Francie začíná vyvolávat obavy na dluhopisových trzích. Spread mezi německými a francouzskými desetiletými dluhopisy je na 90 bazických bodech. To je nejvíc od dluhové krize eurozóny v roce 2012. „Francie už roky hospodaří s velkými schodky. Teď má deficit přes šest procent ročně. A pokud s tím výrazně nezačne něco dělat, bude u šestky i v příštím a přespříštím roce. A tentokrát už to Francouzi nesvedou ani na olympiádu, ani na covid, ani nic jiného,“ říká v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Francie má před sebou u ratingových agentur potenciálně pád o několik stupňů. To by je mohlo polít studenou vodou, protože by se naráz dostali na úroveň, kde je třeba Chorvatsko.“ A analytik Mirek Zámečník glosuje: „Aby to ještě neskončilo vytvořením státní ratingové agentury…“ Zatím trhy Francii za rozpočtovou nekázeň netrestají, ale je nejspíš jen otázka času, kdy dluhovou bublinu někdo propíchne. Budou to trhy? Budou to ratingové agentury? Nebo dokonce Brusel? Co si o tom myslí analytik Mirek Zámečník s ekonomem Petrem Sklenářem, se dozvíte v aktuálním speciálu BigTalku.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
