Jak dopadlo srovnání tří velkých amerických a tří evropských ekonomik?
Evropa ztrácí podíl na světovém HDP. Nic nového. Co se ale podívat o úroveň níž a postavit proti sobě tři
významné evropské ekonomiky se třemi srovnatelnými americkými? Kalifornie versus Německo, Texas proti Francii a Florida kontra Španělsko. Všechny dvojice
mají podobné HDP, ale úplně odlišné počty obyvatel. A úplně odlišnou dynamiku růstu. „Před nějakými deseti patnácti lety byl poměr kalifornského HDP vůči německému zhruba padesát šedesát procent, což plus minus odpovídalo populačnímu rozdílu. A dneska je kalifornská ekonomika na 90 procentech té německé. Je otázkou pár let, než kalifornská ekonomika tu německou dožene a předežene,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Miroslav Zámečník připomíná: „A dodejme, že před Německem je Japonsko a ten rozdíl je poměrně malý. Přitom na konci 80. let bylo Japonsko o chlup druhé za celou Amerikou.“ Jak dopadla ostatní srovnání? A v čem jsou hlavní rozdíly mezi Amerikou a Evropou? To Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem podrobně rozebírají v nejnovějším speciálu BigTalku.
Jak dopadlo srovnání tří velkých amerických a tří evropských ekonomik?
Evropa ztrácí podíl na světovém HDP. Nic nového. Co se ale podívat o úroveň níž a postavit proti sobě tři
významné evropské ekonomiky se třemi srovnatelnými americkými? Kalifornie versus Německo, Texas proti Francii a Florida kontra Španělsko. Všechny dvojice
mají podobné HDP, ale úplně odlišné počty obyvatel. A úplně odlišnou dynamiku růstu. „Před nějakými deseti patnácti lety byl poměr kalifornského HDP vůči německému zhruba padesát šedesát procent, což plus minus odpovídalo populačnímu rozdílu. A dneska je kalifornská ekonomika na 90 procentech té německé. Je otázkou pár let, než kalifornská ekonomika tu německou dožene a předežene,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a analytik Miroslav Zámečník připomíná: „A dodejme, že před Německem je Japonsko a ten rozdíl je poměrně malý. Přitom na konci 80. let bylo Japonsko o chlup druhé za celou Amerikou.“ Jak dopadla ostatní srovnání? A v čem jsou hlavní rozdíly mezi Amerikou a Evropou? To Mirek Zámečník s Petrem Sklenářem podrobně rozebírají v nejnovějším speciálu BigTalku.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
