Neustále se mluví o tom, že jeněmecká automobilka Volkswagen v krizi. Na jejích číslech to ale na prvnípohled není vidět. Podle zveřejněných hospodářských výsledků byly celkové tržbycelé skupiny 326 miliard eur. To je víc, než sama skupina očekávala. V segmentuosobních vozů byly tržby 140 miliard eur. A dvě třetiny těch tržeb připadají naznačku VW, která prodala přes tři miliony aut. Zhruba pětina tržeb potom připadána Škodovku, která prodala přes milion aut. „Jenže provozní zisk má celá skupinakolem 7 milionů eur, z toho VW dodává 2,6 miliardy a Škoda 2,3 miliardy.Jinými slovy, Škodovka s třetinovými tržbami dodává skoro stejný provoznízisk jako VW,“ upozorňuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novémspeciálu BigTalku a dodává: „Ukázalo se, že některá investiční rozhodnutí,která se udělala v Německu a neudělala se ve Škodovce, nakonec Škodovce prospěla.“Zvládne koncern VW velký obrat a ustojí nápor čínské konkurence? A čím by mohlzískat čas a peníze? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s MirkemZámečníkem a Petrem Sklenářem.
Neustále se mluví o tom, že jeněmecká automobilka Volkswagen v krizi. Na jejích číslech to ale na prvnípohled není vidět. Podle zveřejněných hospodářských výsledků byly celkové tržbycelé skupiny 326 miliard eur. To je víc, než sama skupina očekávala. V segmentuosobních vozů byly tržby 140 miliard eur. A dvě třetiny těch tržeb připadají naznačku VW, která prodala přes tři miliony aut. Zhruba pětina tržeb potom připadána Škodovku, která prodala přes milion aut. „Jenže provozní zisk má celá skupinakolem 7 milionů eur, z toho VW dodává 2,6 miliardy a Škoda 2,3 miliardy.Jinými slovy, Škodovka s třetinovými tržbami dodává skoro stejný provoznízisk jako VW,“ upozorňuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novémspeciálu BigTalku a dodává: „Ukázalo se, že některá investiční rozhodnutí,která se udělala v Německu a neudělala se ve Škodovce, nakonec Škodovce prospěla.“Zvládne koncern VW velký obrat a ustojí nápor čínské konkurence? A čím by mohlzískat čas a peníze? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s MirkemZámečníkem a Petrem Sklenářem.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
