Skoro při jakékoliv mezinárodní transakci nakonec dojde na dolar, připomíná Petr Sklenář.
Už mnoho let sledujeme snahy o oslabení role dolaru v mezinárodním obchodu a devizových rezervách centrálních bank. A jeho role se skutečně zmenšila, ale žádná jiná měna ho nedokázala nahradit. „Když se podíváte na vyrovnávání zahraničního obchodu
v zahraničních měnách, tak to v konečném důsledku připomíná barter. Já něco dovezu do Indie, oceníme to v rupiích, a já si z Indie odvezu rýži oceněnou v rupiích. A tím to skončí,“ popisuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář typickou snahu o depolarizaci. A analytiky Miroslav Zámečník dodává: „Podíl dolaru na forexových transakcích je 88 procent. Jako fakturační měna představuje asi 50 procent světového obchodu. A v devizových rezervách tvoří dolar kolem 60 procent.“ Z čeho se skládá ten zbytek? A jak dlouho si ještě dolar svoje dominantní postavení může udržet. To se dozvíte
v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.
BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.
Skoro při jakékoliv mezinárodní transakci nakonec dojde na dolar, připomíná Petr Sklenář.
Už mnoho let sledujeme snahy o oslabení role dolaru v mezinárodním obchodu a devizových rezervách centrálních bank. A jeho role se skutečně zmenšila, ale žádná jiná měna ho nedokázala nahradit. „Když se podíváte na vyrovnávání zahraničního obchodu
v zahraničních měnách, tak to v konečném důsledku připomíná barter. Já něco dovezu do Indie, oceníme to v rupiích, a já si z Indie odvezu rýži oceněnou v rupiích. A tím to skončí,“ popisuje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář typickou snahu o depolarizaci. A analytiky Miroslav Zámečník dodává: „Podíl dolaru na forexových transakcích je 88 procent. Jako fakturační měna představuje asi 50 procent světového obchodu. A v devizových rezervách tvoří dolar kolem 60 procent.“ Z čeho se skládá ten zbytek? A jak dlouho si ještě dolar svoje dominantní postavení může udržet. To se dozvíte
v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.
BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
