Americká ekonomika šlape jako už dlouho ne. Každé další číslo, každý další ukazatel signalizuje vyšší růst amerického HDP v příštím roce. S tím souvisí i pravděpodobný pomalejší pokles inflace. Přesto se podle svých dosavadních prohlášení Fed chystá snižovat úrokové sazby, a to rychle. „Není vidět, že by vysoké úrokové sazby nějak brzdily americkou ekonomiku. Může tedy být chyba je teď rychle snižovat,“ upozorňuje v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a připomíná: „Protože je tady faktor zvaný fiskální politika. Americká vláda hospodaří se schodkem řádově šest procent HDP. Opakovaně. Hlubší deficit veřejných rozpočtů byl v poválečné historii USA jenom dvakrát – v letech 2009 a 2020.“ A analytik Mirek Zámečník se ptá: „Kam se poděli fiskální jestřábi v americké politice? Museli upadnout do opravdu hlubokého spánku.“ Co je z něj může vytrhnout? A jak se stal fiskální jestřáb z demokrata Billa Clintona? To se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
Americká ekonomika šlape jako už dlouho ne. Každé další číslo, každý další ukazatel signalizuje vyšší růst amerického HDP v příštím roce. S tím souvisí i pravděpodobný pomalejší pokles inflace. Přesto se podle svých dosavadních prohlášení Fed chystá snižovat úrokové sazby, a to rychle. „Není vidět, že by vysoké úrokové sazby nějak brzdily americkou ekonomiku. Může tedy být chyba je teď rychle snižovat,“ upozorňuje v novém speciálu BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a připomíná: „Protože je tady faktor zvaný fiskální politika. Americká vláda hospodaří se schodkem řádově šest procent HDP. Opakovaně. Hlubší deficit veřejných rozpočtů byl v poválečné historii USA jenom dvakrát – v letech 2009 a 2020.“ A analytik Mirek Zámečník se ptá: „Kam se poděli fiskální jestřábi v americké politice? Museli upadnout do opravdu hlubokého spánku.“ Co je z něj může vytrhnout? A jak se stal fiskální jestřáb z demokrata Billa Clintona? To se dozvíte v nejnovějším speciálu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
